Mýval severní - Medviedik čistotný
Mýval je středně velká šelma z čeledi medvídkovití a zároveň je největším zástupcem této skupiny. Jeho tělo dorůstá délky 40 až 70 cm, výšky 23 až 30 cm a dosahuje váhy od tří do devíti kg. V oblastech, kde zvíře přečkává zimu zimním spánkem, váží na podzim dvojnásobek své váhy na jaře. Preferuje místa, kde rostou stromy, na kterých si v případě nebezpečí hledá úkryty a dutiny na spaní. Nepromokavá, hustá srst mývala má charakteristické zbarvení. Velmi dobře šplhá po stromech a plave rychlostí 5 km/h. Je to obvykle noční živočich, ale za potravou se někdy vydává i ve dne. Mýval se může v zajetí dožít až 20 let, v přírodě je to ale mnohem méně, průměrné dožití je jen 2 až 3 roky. Nejčastějšími příčinami úmrtí jsou automobilová doprava, lov, drsné klimatické podmínky a nemoci. V případě ohrožení je mýval agresivní a urputně se brání svými drápy a ostrými zuby. Mývala loví kojoti, draví ptáci a ostatní velcí predátoři. Mýval je převážně samotářské zvíře, které příliš nevyhledává kontakt s dalšími jedinci.
Mýval je typický všežravec, jeho jídelníček se skládá z 33 % rostlinné potravy, 40 % bezobratlých a 27 % obratlovců. Živí se hmyzem, červy, ovocem, ořechy, semeny, rybami, obojživelníky a ptačími vejci. Drobnější savce a ptáky loví jen občas. Někteří mývalové také požírají mršiny sražených zvířat okolo silnic. V blízkosti lidí se snadno naučí shánět potravu u popelnic, kontejnerů nebo na skládkách. Složení potravy se také liší v závislosti na oblasti a ročním období, v severní části areálu rozšíření si mývalové vytváří na zimu tukové zásoby a přečkává ji zimním spánkem.
Pro mývala je typická jeho záliba ve vodě, kde si často pomocí šikovných předních končetin hledá potravu. Odstraňování nechtěných částí kořisti ještě ve vodě dalo vzniknout představě, že mýval si své jídlo myje. Zvyk nosit si potravu do vody „umýt“ byl pozorován pouze u zvířat v zajetí, ve volné přírodě se nevyskytuje. Nejdůležitější smyslem mývala je hmat, který je velmi důležitý pro získávání potravy. Hmatové buňky se nachází hlavně na ploskách předních končetin, které jsou kryté tuhou silnou svrchní vrstvou pokožky. Ta ale změkne, když se namočí, proto má mýval zálibu ve vodě. Dokáže tak poznat, o jaký předmět se jedná, ještě než ho z vody vyloví. Jeho hmat se nijak nezhorší, ani když hodinu loví ve vodě s teplotou pod 10 °C.
|
1)
Chodí lesem za vesnicí
mýval se svou mývalicí,
v té vesnici pro mývaly
tam se dobře vždy mívali.
Občas mýval míval splín
neboj,já tě pohladím
a té tvoji mývalici
uháčkuji i čepici.
Mývalová mývala
strašně moc milovala
mívali pak lásky hrátky
pro mývaly ale krátký.
Pak si mýval s mývalicí
sedli spolu na lavici,
udělají z ocásků
srdce,oznak pro lásku.
Pak si ti dva mývali
ocásky počmárali
od té doby mývalová
umývala i mývala
na ocásku čmáranice
mýval vrčí..ta vopice..
A tím končí příběh lásky
mýval míval blbý hlášky
něco o svém ocásku
a přestal myslet na lásku.
Mývalová zuby cení
s tím mývalem už nic není...
|
2)
Říká mýval mývalovi:
„Máte krásný kožich nový“.
Druhý mýval ze křoví
bleskurychle odpoví:
„Není to tak složitý,
mám ho jenom umytý“.
3)
Myla máma mývala,
v
řece mýdlo smývala.
Mýval křičel:
„Ne, ne, ne!
Je to hrozně studené!
Teče mi to do očí,
Asi mě to rozmočí!“
Dostal jednu za uši,
však ho slunko osuší!
|
Součást závodu BRAZDA 2021
Tato keš vznikla jako součást geocachingového závodu BRAZDA 2021, neboli Brutálního Rožnovského Adrenalinového Závodu Družstev Amatérů. Pokud rádi soutěžíte a máte rádi různá dobrodružství, neváhejte, navštivte naše webové stránky a zúčastněte se příštího ročníku!