Série auta
Po úspěšné sérii jména v místě mého bydliště u Kolína ( kam vás srdečně zvu ) jsem se rozhodl pro vytvoření další série auta, kterou jsem umístil u vesničky Okřesaneč, kde mám dědečka a babičku a kde rád trávím svůj volný čas. Jedná se poklidnou malou vesničku v blízkosti Železných hor. Trasa začíná u kostela sv.Bartoloměje v Okřesanči, kde můžete zanechat svého plechového miláčka. Je dlouhá cca. 5 km, obsahuje 12 keší plus jednu bonusovou a vede převážně po asfaltových ale i po travnatých stezkách a je možné ji tedy absolvovat jak pěšmo tak i na kole. Trasa vede i kolem zámeckého parku v Hostačově, kde je možné si za poplatek zahrát i discgolf. Kešky jsou umístěny hned u cesty a visí převážně na stromech. Série je ukončena bonusovou keší a proto doporučuji jít trasu postupně od keše č.1 až po č.12. Z trasy jsou krásné výhledy na Železné hory se svojí dominantou zříceninou hradu Lichnice.
Ke keši: Keš je velikosti mikro a není v ní tužka
Opel
Adam Opel AG (Opel) je výrobce automobilů se sídlem v Rüsselsheimu, spolkové zemi Hesensko (Německo). Vozy Opel navrhuje, vyrábí a prodává v Evropě, Asii, Africe a Jižní Americe. Výrobní závody má v Německu (Rüsselsheim, Eisenach, Kaiserslautern), Rakousku (Aspern), Maďarsku (Szentgotthard), Polsku (Gliwice, Tychy), Spojeném království (Ellesmere Port, Luton) a Španělsku (Figueruelas). Ve Spojeném království se automobily Opel prodávají pod značkou Vauxhall Motors. Za doby příslušnosti pod koncern General Motors byly prodávány pod značkou Buick ve Spojených státech, Kadě, Mexiku a Číně a značkou Holden v Austrálii a na Novém Zélandu.
Atributy značky
Po automobilce Peugeot je Opel druhou nejstarší značkou vyrábějící silniční dopravní prostředky. Jeho vozy byly vesměs spolehlivé, dobře ovladatelné, prostorné, pohodlné, cenově dostupné a módního stylu. I přes těžká období bývaly nejprodávanější na německém trhu. Až do sedmdesátých let byl Opel tvrdý konkurent Mercedesu. Postupem času opouštěl vyšší třídy, ale v nejkupovanějších si zachovával vysoký prodej. Po Americké hypoteční krizi 2007 a pádu prodejů se zvažovalo, že skončí výroba, nebo dojde k odprodeji. Zákazníci pozbyli jistoty servisu i náhradních dílů a odcházeli ke konkurenci. Opel je lákal zpět cenou a propadl se do hlubokých ztrát. Byl odkoupen Groupe PSA s pověstně nepostačující francouzskou kvalitou, které se za propadu přiblížil. Zvyšuje ji, aby modely na francouzských základech opět prodávala německá kvalita a solidní životnost. Evropa je však tvrdý trh, zákazníci jsou sice věrní, ale rozvážní.
Dávná historie
Adam Opel (1837–1895) založil po zkušenostech ve Francii v hesenském Rüsselsheimu v roce 1862 dílnu na výrobu šicích strojů. Po svatbě s dcerou hostinského, který vyhrál značnou sumu v loterii, si v roce 1868 na šicí stroje otevřel továrnu. Odbyt stoupal už pro zvyšující se militarizaci a potřebu uniforem. Po návratu nejstaršího syna z Anglie, který si přivezl jízdní kolo, začal v roce 1884 také s jejich výrobou. Všech pět synů pana Opla šířilo vítězstvími na soutěžích jejich slávu, což z něj učinilo jednoho z největších výrobců kol v Německu. V roce 1898 vyrobil téměř 25 000 šicích strojů a 15 000 jízdních kol. Po smrti otce v roce 1895 přesvědčili synové matku k zahájení výroby automobilů, tehdy značně nejisté. I pan Opel očekával, že automobily budou pouhou výstředností bohatých. V lednu 1899 koupili podnik Friedricha Lutzmanna, který se zranil při automobilovém závodě a za krize v původním podnikání začali v Rüsselsheimu montovat automobily Opel-Lutzmann s kočárovými karoseriemi a jednoválcovými motory vzadu. V roce 1901 doplnili výrobu motocykly. Když byli na automobilové výstavě v Paříži odmítnuti Renaultem, začali v roce 1902 montovat vozy jiného francouzského, tehdy velmi úspěšného, výrobce Darracq s dvouválci pro německý a rakouský trh. Jejich produkce pod názvem Opel-Darracq rychle stoupala, ostatní německé vozy byly zastaralé koncepce. V roce 1902 začal Opel s výrobou modelu 10/12 HP, prvním podle vlastního návrhu. V roce 1907 se stal ziskem třetího místa v automobilové soutěži v pohoří Taunus jakožto výrobce nejlepšího německého vozu dodavatelem císařského dvora.
Přelomový model
V roce 1909 začal Opel nabízett typ 4/8 HP coby robustní a naprosto spolehlivý vůz pro doktory, zvěrolékaře a právníky. Oblíbili si jej zejména veterináři a venkovští lékaři – velká světlá výška umožnila jízdu za pacienty po špatných cestách. Tento "Doktorwagen" udělal z Opela největšího výrobce vozů v Německu. Konkurenční vozy začínaly na pětinásobku jeho ceny. S rozsáhlým požárem továrny v roce 1911, která provozy na automobily poškodila jen mírně, přestal Opel vyrábět šicí stroje, které se přestávaly vyplácet. Modernizovaná továrna byla otevřena k 50. výročí vzniku společnosti v roce 1912. Během 1. světové války Opel licenčně vyráběl letecké motory Argus a BMW. Rodině vynesl přínos císařství šlechtický přídomek "von".
Za německé hyperinflace byl Opel největším výrobcem jízdních kol na světě. Druhorozený z bratrů Wilhelm, který před světovou válkou pobýval v USA, investoval prostředky získané exportem vozů do nákupu potřebných technologií a Opel začal roku 1924 vyrábět otevřený dvousedadlový vůz 4 PS "Laubfrosch (rosnička)" s karoserií jedině zelené barvy jako první německý automobil na montážní lince. Pořizovací cena, odpovídající na začátku podobným vozům, klesla do roku 1931 na polovinu i pro strmě rostoucí poptávku. Opel v Německu zpřístupnil automobilovou dopravu coby způsob cestování lidem všech tříd. S úspěchem "rosničky" byl v roce 1928 s podílem 44 % největším výrobcem v Německu. Rosnička velmi připomínala Citroën Type C, Citroën se ale práv u německých soudů nedomohl. V roce 1931 ji nahradil model 1,2 Liter vyráběný do roku 1935, kdy dostal modernější motor a jeho výroba pokračovala pod názvem P4 až do roku 1937. Byl nejpoužívanějším vozem Německa.