Když hory pokleknou do rovin,
ke komu modlí se, nepovím.
Roviny vztyčí se v pohoří,
a na vrcholcích ohně se rozhoří.
Když hory pokleknou do rovin,
za koho modlí se, nepovím.
Z nebe mi hrozí jen hejno vran,
ještě tu jsem, ještě nejsem rozebrán.
Obklopí svoji zemi, chrání ji do rána,
ať cizí nevstoupí, když zem je ustlaná.
My stejně jako ta zem čekáme na úrodu,
říkali: „Všechno velké musíš stavět od spodu.“
Když hory pokleknou do rovin,
modlí se za všechny ze lží a vin,
řekl mi praotec z dávných ran,
ještě tu jsem, ještě nejsem rozebrán.
/ Pavel Helan - Hory /