Stanice přírodovědců je malé volnočasové centrum na Smíchově. Nachází se zde zahrada, skleník a tropické terárium, a kromě jiného také malá geologická expozice. V expozici jsou horniny výhradně z Prahy.
Informace o otevírací době naleznete zde. Otevírací doba se mění dle ročního období a někdy i kvůli opatřením, proto uvádím odkaz. Vstup je bezplatný. V současnosti jsou otevírací hodiny následující:
- Po-Čt 8:00-17:00
- Pá 8:00-14:00
Pražská geologie mě od příchodu do Prahy okouzlila svou rozmanitostí a jedinečným vývojem. Mnoho stratotypů geologických období se zmapovalo právě zde. Výjimečné jsou odkryvy hornin z období ordoviku, siluru a devonu. Střídaní moří a souše v oblasti pražské pánve vedlo k velké různorodosti vrstev minerálů které se zde vyskytují. Na mnoha místech nalezneme břidlici, vápence v různých formách (mramor, vápenec, kalcit), opuku, pískovec, slepence, prachovce ale také vyvřelé horniny jako žula nebo andezit.
Zjednodušeně existují tři hlavní typy hornin.
- Vyvřelé horniny jsou horniny, které vznikají přímo ze zemského magmatu, jeho tuhnutím na povrchu (extrusivní) nebo v hlubinách země (intrusivní). Příklady vyvřelých hornin jsou andezit, granodiorit, granit nebo čedič. V této skupině se vyskytují horniny různých struktur a barevných kombinací. Více informací třeba na wiki.
- Usazené horniny jsou naopak horniny vytvořené postupným usazováním například na dně moře. Patří sem různé slepence, pískovce, vápence a podobně. V horninách tohoto typu se často dají najít zkameněliny organismů žijících v době vytváření hornin. V Pražské oblasti byly zdokumentovány desítky tisíc typů zkamenělin, a to hlavně díky Joachimu Barrandeovi, který napsal nejrozsáhlejší geologické celoživotní dílo všech dob. Víc o tomto muži třeba v EC Barrandova skála.
- Třetí typ hornin jsou pak horniny přeměněné, aneb metamorfované. Tyto horniny vznikly proměnou jiné horniny působením vnějších vlivů, zejména tlaku zemské kůry. Takové horniny jsou třeba břidlice, mramory, nebo granulity. Více čtení zde.
Na místě nalezneme 18 druhů hornin z různých částí Prahy a blízkého okolí. Horniny pochází z různých geologických období. Jde o tyto:
1, Silicit z Únětic, proterozoikum, 600m let
Silicity jsou velmi pevné horniny složené z mikrokrystalických shluků křemene, často tmavošedě zbarvené příměsí uhlíkaté hmoty, nebo červeně oxidy železa. Vznikaly srážením gelu kyseliny křemičité na mořském dně v oblastech s vulkanickou aktivitou činností chemolitotrofních bakterií.
2, Páskovaný silicit z Ládví, proterozoikum, 600m let
Vyskytuje se na vrchu Ládví, kde jej můžeme najít v mnoha opuštěných a zarostlých lomech mezi Kobylisy a Ďáblicemi. Pěkné ukázky této horniny můžeme také vidět ve zdvihu Ďáblické hvězdárny nebo v mnoha opěrných zídkách. Silicity českého masivu se nazývají také buližníky.
3, Vulkanická brekcie a andezit, Zbraslav, proterozoikum, 570m let
V údolí Vltavy jižně od Zbraslavi vystupují v rozsáhlých odkryvech proterozoické vulkanity kralupsko-zbraslavské skupiny, označované jako davelské souvrství. V činném lomu, odkud pochází ukázky expozice, se nachází také hydrotermální křemen-anixitové a karbonátové žíly vyplňující pukliny v těchto vulkanických horninách. Byla zde objevena karbonátová žíla s barytem a Pb-Zn polymetalickým zrudněním.
4, Slepenec, Modřany, proterozoikum, 560m let
Pouhých 5 a 15 m mocné polohy těchto pozoruhodných dobříšských slepenců tvoří ve střední části Modřanské rokle výrazné skalní výchozy po obou březích potoka. Slepence jsou velmi hrubozrnné, tvořené dobře zaoblenými valouny proterozoických drob, prokřemenělých tufů, tufitů a prachovců. Jsou říčního původu, podmořské sesuvy a skluzy je však transportovaly do hlubších částí pánve.
5, Prachovec, Libuš, proterozoikum, 550m let
Tento prachovec pochází ze zaniklého lomu na pravé straně Modřanské rokle, východně od vodní nádrže. Lom byl založen v proterozoických drobách, prachovcích a jílových břidlicích štěchovické skupiny. Na prachovci je dobře patrná tenká laminace, střídání světlejší hrubší drobové až prachové frakce s černošedou jemnější jílovou frakcí.
6, Křemenec, Stodůlky, Prvohory – ordovik, 458m let
Výchozy 30m mocné polohy silně lavicovitých až deskovitých řevnických křemenců najdeme hned na několika místech Motolského údolí, například v zářezu železniční trati mezi Stodůlkami a Motolem, nebo na Kotlářce. Řevnické křemence jsou typickými mělkovodními mořskými usazeninami. Pro vznik v příbřežním prostředí svědčí četné dochované čeřiny a proudové stopy na vrstevních plochách, ale i stopy po činnosti mořských červů, tzn. skolitů.
7, Graptolitové břidlice, Motol, Prvohory – ordovik, 427m let
Počátkem siluru došlo zřejmě na zemi ke globální změně klimatu, oteplení. Rychlé tání gondwandských ledovců způsobilo zvýšení mořské hladiny. Při hladině teplejšího moře se lépe dařilo zeleným řasám, na dně moře však nastal nedostatek kyslíku. V anoxických podmínkách byl život na mořském dně téměř nemožný, převládala zde sedimentace černých, jemně laminovaných, na organické látky bohatých prachových břidlic. Nejhojnějšími zkamenělinami v těchto břidlicích jsou graptoliti. Ti se volně vznášeli v planktonu. Když zemřeli, jejich schránka klesla na dno. Rozšířeni byli hojně po celé zemi, zejména od ordoviku do raného devonu. Vytvéřeli keříčkovité, spirálovitě stočené či rovné kolonie s pevnou vnější kostrou.
8, Bazalt (diabas), Motol, Prvohory – silur, 425m let
Bez informací na tabuli.
9, Polštářová láva, Nové Butovice, Prvohory – silur, 422m let
U Nové Vsi jižně od Nových Butovic bylo v siluru vulkanické centrum se sopkami, které v opakovaných erupcích produkovaly proudy láv i pyroklastických uloženin. Naleznete zde brekciovité diabasy i polštářové lávy, rychle utuhlé v chladné mořské vodě.
10, Ortocerový vápenec, Radotín, Prvohory – silur, 420m let
Tato sedimentární hornina je složená převážně z úlomků schránek prvohorních mořských živočichů - hlavonožců rodu orthoceras. Ortocerový vápenec vznikal v prostředí mělkého subtropického moře u okraje kontinentu Gondwana v hloubce nekolika desítek metrů. Toto prostředí bylo periodicky ovlivňováno vlněním vyvolaným bouřemi, což vedlo k přemisťování schránek mořských živočichů. Protáhlé schránky hlavonožců jsou orientovány souběžně se směrem proudění.
11, Slivenecký mramor, Radotín, Prvohory – devon, 410m let
Jedná se ve skutečnosti o ***otázka 2***. V Praze i v dalekém okolí jej nalezneme na řadě historických památek. Jsou z něj vyrobeny schody, sloupy, obklady a mnoho dlážděných chodníků. Ačkoliv se jedná chemicky o stejnou horninu, metamorfním procesem se mění vlastnosti usazeného vápence a stává se z něj mramor. Mramor je působením tlaku odolnější než měkký vápenec jak chemicky, tak i mechanicky.
12. Vápenec, Radotín, Prvohory – devon, 405m let
Bez informací na tabuli.
13, Žula (granit), Aplit, Říčany u Prahy, Prvohory – spodní karbon, 340m let
Ukázka pochází ze středočeského žulového plutonu, tělesa hlubinných vyvřelin, - tzv. plutonitů. Tyto žuly vznikaly při variském vrásnění hluboko pod zemským povrchem ze 700-900 °C horkých magmat. Při jejich tuhnutí těleso prasklo a četné pukliny vyplňovaly žilné horniny – aplity a pegmatity, o něco později také křemenné a rudní žíly.
14, Mineta, Strašnice, Prvohory – spodní karbon, 336m let
Zbytkové roztoky magmat Středočeského žulového plutonu pronikaly po puklinách a zlomech také do okolních hornin. Tvořily se tak minety, žíly abazických hornin bohatých biotitem (tmavou slídou), které prorážejí horninami proterozoika a ordoviku, ojedinělé jsou průniky minet do hornin devonského stáří, např. na Dívčích hradech. Nejlepší odkryv, ze kterého pochází ukázka minety, je ze zářezu železniční trati ve Strašnicích.
15 a 16, Pískovec, Bilá Hora a Košíře, Druhohory – křída, 95m let
V křídě dochází v nížinách východních a středních Čech ke vzniku jezer a brzy potom k zatopení rozsáhlého území mělkým a teplým mořem. Na dně tohoto moře se usazují nejprve (křemičité) pískovce, místy i železité pískovce a potom tzn. opuky – jemnozrnnější vápnité slínovce. Druhohorní pískovce a opuky nejdříve tvořily souvislý vodorovný pokryv starších hornin. Díky činnosti Vltavy a četných potoků, které zařezaly svá řečiště skrz křídové sedimenty až hluboko do jejich podloží, najdeme dnes pískovce a opuky pouze na vrcholcích pražských kopců.
17. Opuka, Strahov, Druhohory – křída, 92m let
Opis v předcházejícím odstavci - (otázka 4).
18. Říční štěrk, Lahovice, současnost
Tyto valouny říčního štěrku pocházejí ze současných náplav Vltavy a Berounky a byly nasbírány na soutoku těchto řek v jižní části Prahy. Skládá se z mnoha druhů hornin různého stáří, které řeka nasbírala z nejrůznějších míst podél svého toku. Během dlouhého transportu se méně odolné horniny rozpadly na písek, nebo se rozpustily (vápence), a tak zde nalezneme zejména valouny těch nejodolnějších hornin.
A teď už k otázkám:
Na přiložené fotografii je pohled od vstupu i s vyznačenými kameny. Čísla neodpovídají otázkám, jsou označeny v úkolech, proto čtěte pozorně.
- V jakých geologických obdobích byla oblast zaplavena mořem (jsou 4, kromě proterozoika)? (listing/infotabule, nebo link)
- Co je ve skutečnosti slivenecký mramor? (infotabule)
- Nalezněte vzorek pískovce (5) a opuky (3), popište jejich vlastnosti. Jaký je dle listingu rozdíl při jejich vzniku? (místo+listing)
- Popište vzorek Modřanského slepence (6). Jaký typ kamene to je? (místo)
- Na místě se nachází krásná ukázka ortocerového vápence (4). Prohlédněte si ho a popište jak poznáte, že se jedná právě o tento typ kamene. (místo)
- Povinné – přidejte fotku z místa.
- Nepovinné – přidejte fotku z kterékoliv geologické lokality v Praze.
Já jsem se z earthek za svůj pobyt v Praze naučil mnohé, tak tahle je zde na památku pro vás. Doufám, že se bude líbit :)
[EN] Just questions, please try with google translate.
- In which geological periods except proterozoikum was Prague under the sea (4 periods, check here for more details).
- What is in fact marble from Slivenec? (table is only in Czech, can be easily googled)
- Find sandstone (5) and opuka (3) and describe it. What is the difference according to the listing?
- Describe the conglomerate from Modřany (6). What type of rock is it?
- You can find a beautiful piece of orthocerous limestone (4). How can you say that it is surely orthocerous limestone?
- Compulsory - add photo from GZ location with you or your geo-object.
- Optional - add a photo from any other geological location in Prague.
Na místě se nachází taky výběch malých klokanů, co se bude líbit hlavně dětem!
