Památník kališníků svržených do kutnohorských šachet je empírová stavba z roku 1814. Nachází se na kopci Kaňk, který je asi 2,5 km severně od centra Kutné Hory. Nechal jej zbudovat hrabě Jan Rudolf Chotek, který se mylně domníval, že právě na tomto místě byli husité v letech 1419-1421 zaživa házeni do šachet. Mezi obětmi měl totiž být i jeho předek. Původně zde byly německé nápisy připomínající tyto smutné události.
Ve skutečnosti však k vraždění kališníků tímto způsobem došlo jinde.
O hustské revoluci se často soudí, že měla velmi zhoubný vliv na kutnohorské doloání, a že vyřadila na dlouhou dobu doly z provozu.
Kutná Hora již svým hospodářským významem byla předurčena k tomu, aby do revoluce činně zasáhla. Bylo to sídlo bohatého německého atriciátu, který musel být hlediska třídního nepřítelem revoluce. To se také projevilo již v době předrevoluční. Vypálení Malína, provedené r. 1414 kutnohorskými „havíři“, je konflikt mezi českými selskými nevolník a městskou luzou, poštvanou německým měšťanstvem; latinská invektiva českého autora z r. 1416 označuje kazatele Heřmana za intelektuálního původce tohoto masakru. Roku 1416 došlo v Hoře zavraždění Racka Kobyly a jeho dvanácti průvodců, kteří přišli vyjednávat jménem krále do města; Kobyla byl v očích měšťanů stoupencem revoluce. Akce proti stoupencům reoluce se staly soustanými od podzimu r. 1419; na přívržence Husovy byly podnikány organizoané honičky a pochytaní byli házeni do šachet.
Věnceslav Černý - Kutnohorští horníci metají zajaté Husity do šachet
Horníci, jak byli nazýván představitelé města (text Rudolfova majestátu), jako odpůrci kalicha a Husova učení, nechali popravit i za živa ´vmetat´ do kutnohorských šachet na Martinském důlním pásmu řadu nejen Husových přívrženců, za které i vypláceli odměnu (´za laika kopu grošů, za kněze pět kop´). Nejhorší poravy zde probíhaly od listopadu 1419, v rozjitřené atmosféře podnícené ´poutěmi na hory´ a mající ve ´stříbrném městě´ zčásti nepochybně také národnostní ráz.
Do Martinských šachet blo shozeno koncem roku 1419, mezi mnoha stovkami dalších ze širokého okolí, i ´poselstvo Pražanů´. Konšelé z Kouřimi s farářem Janem Chodkem skončili tehdy patrně také zde a nikoli v šachtách na Kaňku.
Pronásledování ´husitů´ pokračovalo jistě do roku 1421. V lednu 1421 tak dopadlo 125 zajatců z Přelouče včetně kněze Valentina; únoru přibyl zbytek zajatců po obléhání Chotěboře. Vavřinec z Březové (asi 1370-1437) mluví o nejméně 1600 obětí, pozdější záznamy od kněze Matouše Hradeckého uvádějí téměř 5000.
O kešce:
Na úvodních souřadnicích je zmíněný památník, keš ovšem najdete jinde. Vše je v listingu. Pokud si náhodou nebudete vědět rady, ozvěte se. Rád pomůžu, samozřejmě po FTF, STF a TTF.
N 49° 5?.???' E 15° 1?.???'
Krabička může posloužit jako směnárna CWG, TB atd., výměny prosím uvádět do logů. Najdou se i nějaké kindercajky pro geopotěr.