Masopustní úterý
Masopust se nazývá doba od Tří králů (6. ledna) do Popeleční středy, přitom Popeleční středa má být prvním dnem postního čtyřicetidenního období před Velikonocemi.
Tak tohle byl vrchol masopustu, největší svátek. Vesnicí chodil průvod maškar, čím byly bizarnější, tím lépe. Lidé se nejvíce přestrojovali za žebráky, za cikány či za šašky. Průvod se vinul od stavení ke stavení, u každé chalupy hrál – čekalo se na dary. Maškary dostávaly uzené maso, vajíčka, někdy obilí či peníze. K večeru se symbolicky pohřbívala basa, což znamenalo, že s veselím a tancem bude po čtyřicet dní konec.
Nejveselejší a zároveň nejoblíbenější bývaly poslední dny, kterými masopust končí. Vrcholí masopustním maškarním úterým, které je pohyblivé. Na masopustní radovánky si naši předkové potrpěli, prokazatelně se z nich těšili už ve třináctém století. Byly tak hlučné a rozpustilé, až to představitelé církve těžce nesli. Tančilo se a zpívalo, lidé si pochutnávali na masopustních šiškách a koblihách. Veselili se chudí, bohatí, dokonce i králové si potrpěli na nákladné masopustní hostiny.
Kešku naleznete na souřadnicích:
N 49° 33.XXX E 014° 48.YYY
1. Maškary od chalupníků dostávaly:
a) sladkosti a kořalku , pak XXX = 239
b) maso, někdy i peníze, pak XXX = 229
2. Naši předci slavili masopust už:
a) v 16. století, pak YYY = 216
b) ve 13. století, pak YYY = 116
Nezapomeňte si zapsat bonusové číslo!