Velké filozofické otázky typu: „Jaký je smysl života? Máme svobodnou vůli? Existuje Bůh? Co je dobré a co je špatné? Můžeme skutečně znát vše? Můžeme myslet objektivně?" se zodpovídají poměrně těžko. Jsou to věčné otázky, které asi každého z nás v průběhu života napadly, ale stěží jsme na ně našli univerzální odpovědi.
Co je však zajímavé, je podívat se na to, jak byly tyto otázky studovány v průběhu historie. Právě proto jsem otevřel Rádlovy Dějiny filozofie věnované starověku a středověku (zdarma ke stažení např. zde). Prokousával jsem se Platónem přes Aristotela až po Tomáše Akvinského a Viléma Occama a snažil se porozumět jejich chápání světa v naději, že pro mě samotného bude snazší si pak na ony velké otázky odpovědět. Inu, nepovedlo se. I tak jsem ale narazil na hodnotné myšlenky, které jsem si vždy podtrhl pastelkou s tím, že se k nim někdy vrátím. Přestože jsem si nedokázal odpovědět na otázky jsoucna, našel jsem v kapitole věnované poslednímu výše zmiňovanému něco, co mě donutilo se zastavit ve čtení. Autor zde zmiňuje reformátora Kierkegaarda, jenž se vyjadřuje ke smrti Izáka a tvrdí, že Bůh měl právo chtít po Abrahámovi vraždu. První pozastavující věc je, jak tento filozof přistupuje k něčemu takto nemorálnímu. Druhá věc je, že zde odpovídá na první (ne)filozofickou otázku, kterou zná každý kačer.
Vy tu otázku znáte také. Ale znáte na ni odpověď? Že ne? Vždyť je tu před vámi.
Betatest provedl Lugiaa, kterému tímto děkuji.
