Hodov
(dříve Hodaw, Hola, možná i Hoda, německy Hodau)
je obec ležící v jihovýchodní části Českomoravské vrchoviny, severně od města Třebíče (12 km) a jihojihozápadně od Velkého Meziříčí (8 km) na okresní silnici z Budišova do Oslavičky.
Průměrná nadmořská výška obce je 500 metrů nad mořem. Obec patří do správního obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. Žije zde 300 obyvatel.
Typická moravská „dědina“ je podle místních zvyklostí rozdělena na několik částí:
Na Dědině (střed), V Hodůvku, Pustý (u cesty k Rohům), V Chalupách, Na Véhoně, Na Lóčkách, Za Kravínem, Za Pekařovéma.
Pověst
Z doby raného středověku se dochovala pověst o narození potomka polského královského páru na místě zvaném Vitoslav ve východní části katastru Hodova. Rodina tudy putovala po zemské stezce a těhotnou královnu přepadl čas porodu. Porodila dceru, již dali jméno Vladislava, a na památku zde vytesali do kamene kříž, letopočet a symbol ženského pohlaví. Poté se uchýlili do nedaleké vsi Brod, která měla dle novorozeněte přijmout své dnešní jméno Vladislav. Nakonec se Vladislava v dospělosti stala polskou královnou.
Celý příběh je samozřejmě velmi nereálný už jen proto, že v Polsku však nikdy žádná Vladislava nepanovala a obec Vladislav navíc odvozuje své jméno od Vladislava Přemyslovce. Nicméně kámen s vytesanými údaji můžeme na Vitoslavi dosud spatřit, takže nelze vyloučit, že zde v minulosti opravdu k nějaké události došlo. Snad se zde i narodil potomek neznámého šlechtice.
Dějiny obce
První zmínka o obci pochází z roku 1349. Do té doby Hodov náležel tasovskému panství, ale v roce 1349 se Jan z Tasova zřekl větší části vsi a předal ji do majetku Beneše z Meziříčí a menší část pak prodal Ondřeji z Okarce. Meziříčský díl s lesem „Hodovská odchozí“ v roce 1371 prodal Jan ml. z Meziříčí Janovi staršímu z Meziříčí a jeho dědicům. V roce 1416 Lacek z Kravař prodal Anně z Meziříčí všechny meziříčské statky, tj. Hodov, Hrbov a Olší s příslušenstvím jako její věno. V roce 1447 pak Jiří z Kravař převedl Hodov na Jana staršího z Lomnice. Po Janově smrti připadl Hodov jeho synu Jindřichovi, od něhož jej koupil Jan z Pernštejna. Páni z Pernštejna v roce 1552 ves prodali Zikmundu Heldtovi z Kementu. V době, kdy majitelem Budišova byl rod Berků z Dubé a Lipého spadl správně Hodov pod Budišov. V roce 1775 byl snížen Hodovu robotní závazek. V roce 1715 převzala majetky budišovského panství Anna Františka z Valdštejna, která si později vzala Ignáce z Paaru. V roce 1794 pak dcery Jana Paara prodaly panství Jáchymu Stettenhofenovi z Vídně. Rytíř Stettenhofen zemřel v Budišově v roce 1813 a panství převzala jeho dcera, ta si pak roku 1817 vzala Jana M. Václava Pötting-Persinga, po její smrti pak panství roku 1854 převzal bratr jejího prvního manžela Karel Baratta-Dragono a od roku 1880 pak panství spravoval jeho syn Norbert Baratta-Dragono a následně pak připadlo panství Richardovi Baratta-Dragonovi.
V roce 1817 byla ve vsi postavena školní budova, která pak byla v roce 1888 rozšířena. V roce 1895 pak obec zachvátil velký požár, kdy shořelo 12 domů a 13 stodol. V roce 1818 byla na návsi postavena kaplička. Roku 1848 a roku 1863 byly postaveny u cest nedaleko obce kříže. Mezi lety 1850 a 1884 pod Hodov spadala Studnice, mezi lety 1850 a 1910 pak také Rohy. V roce 1897 byl ve vsi založen sbor dobrovolných hasičů a roku 1911 Národní jednota a Omladina.V roce 1911 byl postaven nový kříž u cesty a také hasičská zbrojnice. Roku 1917 byl rekvírován zvon z kapličky, do první světové války bylo odvedeno 115 občanů z Hodova, z nichž na bojištích války zemřelo 16. V roce 1921 obdržel úřad ve Velkém Meziříčí anonymní udání, že starosta správně neodvádí dávky státu a také byl téhož roku v obci postaven pomník obětem první světové války a byl nalezen poklad stříbrných mincí. V roce 1923 byla založena obecní knihovna. V roce 1925 byl jmenován čestným občanem učitel Bedřich Hodyc. V roce 1927 byl vysvěcen nový zvon do kaple. V roce 1890 bylo v obci 84 domů s 533 obyvateli, později v roce 1900 v obci žilo 520 obyvatel a stálo 83 domů.
Po roce 1945 byl majetek rodiny Baratta-Dragono zkonfiskován. Mezi lety 1948 a 1950 byl v obci postaven kulturní dům. V roce 1952 bylo v obci založeno JZD a v roce 1955 byl postaven kravín. Roku 1957 byla v obci založena sokolská jednota. Od roku 1960 patřil Hodov do okresu Třebíč. V roce 1965 pak byly na pozemcích obce vybudovány rybníky Obecník I a Obecník II, roku 1976 pak bylo místní JZD začleněno pod JZD Budišov a roku 1979 byla zrušena místní škola. Mezi lety 1980 a 1990 byl Hodov správně začleněn pod Budišov. Roku 1989 pak započala stavba multifunkční budovy a v roce 1992 byla obnovena činnost mateřské školy a v roce 1995 byla v obci opět otevřena škola. V roce 2002 pak byla obec plynofikována a rozveden obecní vodovod, následně pak roku 2004 byl rozveden i internet. V roce 2008 pak byla opět zrušena škola. Roku 2008 byla opravena silnice do Kundelova a o rok později byl rekonstruován park u pomníku padlým.
Do roku 2014 byl starostou obce Pavel Klíma, od roku 2014 vykonává funkci starosty Ing. Stanislav Jaša.
Nezajíždějte moc na louku, je to soukromý pozemek, tak ať se majitel nezlobí 👍
Některé aplikace vás zavedou na původní souřadnice, ale ty jsou dál od silnice.