Flarrschänke
Jsou místa, na která se již zapomnělo, přestože jsou částí historie.
Horní Pertoltice (Ober Berzdorf) jsou jistě jedno z nich. Kdysi živá ves je nyní domovem pro pár usedlíků a chalupářů. Domů zde bývalo více a dokonce i území obce bylo větší. Část obce Pertoltice připadla při narovnání hranic v r.1958 Polsku. V této obci to bylo jen malé území, celkově se však na frýdlantsku vyměnilo 118 ha českých za 2ha polské. Např. katastr obce Ves u Černous byl podle řeky Smědé až k současnému nádraží v Zawidowě.Nyní pod hladinou přehrady Witka.)
Nyní to již není s překračováním hranic tak složité, a proto Vás pozvu do bývalých Čech, tehdejšího cípu Rakousko-Uherska, na hranici s Pruskem.
Červená čára je současná státní hranice kopírující tok Kočičího potoka. hranice s Pruskem vede za posledními domy a loukami podél lesa. Ještě zde můžeme napočítat pět domů po odsunutých Němcích.
Bývalý „Hainhaus“ ještě stojí u hranice, Flarrschänke, výstavní hospoda s přírodním kulečníkem a barevnými skly v oknech však od r.1958 nikoliv. (Dle dcery národního správce bylo v domě mnoho divadelních rekvizit a kulis. Tedy zas tak zapadlá ves to nebyla, když zde hráli divadlo)
Stále můžeme obdivovat starou hasičárnu.
Pilu,fungující do r.1948, již taky neuvidíte. Můžete se projít podle zbytku náhonu a nechat se požahat od kopřiv v ruinách kdysi prosperující pily.
V Horních Pertolticích se těžila rašelina. Údajně se v ní měl utopit milenecký pár.Za vesnicí stával vojenský tábor-Ruská brána.
mapa z Císařských otisků ze začátku devatenáctého století ,ještě je území za Kočičím potokem rakouské.(Jägerhaus je na současných hranicích)
Císařské povinné otisky. Stabilní katastr. V Čechách probíhalo mapování pro stanovení pozemkové daně mezi lety 1826-1830 a 1837-1843. V té době bylo v nyní polském cípu pět domů. Základy všech jsou dosud dobře patrné. Keš je uložena v domě na pozemku rodiny Bucheltů. Vkročte tedy do pokoje, sundejte si boty a pohodlně se natáhněte. Frau Buchelt jistě přinese kávičku a jablečný štrůdl. Eintopft a klobásky s bramborem a zelím. Než vykouknete z okna na stodolu,zkontrolujte,zda keš není v otvoru nad oknem.Nechoďte ke kešce v noci, na studních v okolí již dávno ztrouchnivěly poklopy a jsou odkryté, hluboké a některé i plné vody!!!!!
A víte,že z Pertoltic pochází i „objevitel“ vánoční písně Tichá noc, svatá noc?Kantor katolické kaple Svaté trojice v Lipsku Franz Alscher se zde narodil v r.1798.
Během vánočních trhů v r.1831 v Lipsku ji slyšel zpívat u stánku při prodeji ponožek a rukavic sourozence Strasserivy ze Zillertalu. Pozval je k zazpívání písně během vánoční mše v Pleissenburgu, a píseň pánů Grubera a Mohra se rozeběhla po světě….
A víte že vánoční píseň Stille Nacht,heilige Nacht tou byla písní, která v prosinci r.1914 zvedla vojáka z německé armády u Ypres s bílým praporem ?Se zpěvem se vydal pomalým krokem k nepřátelům, kde si společně zazpívali koledy a druhý den dokonce proběhl mezistátní fotbalový zápas.
přístup ke kešce je přes potok,který tvoří státní hranici s Polskem.Proti proudu je k nalezení zbytek mostku
nápověda.
Ať se vám u nás líbí.:-)