Přístup k mofetám:
Bublák a niva Plesné má charakter mokřadu a přístup na cílové místo není po udržované cestě, ale pouze po vyšlapané stezce. Podle počasí a ročního období proto volte vhodnou obuv! Využijte přístup ze silnice přes vyznačený waypoint tak, aby okolní příroda nebyla nijak negativně dotčena.
Informace o samotném místě:
Bublák a niva Plesné je národní přírodní památka v okrese Cheb v Karlovarském kraji. Předmětem ochrany jsou přírodní útvary mokřadního charakteru, biotop ohrožených druhů rostlin a živočichů. Předmětem ochrany jsou rovněž výskyty mofet, přírodních vývěrů oxidu uhličitého. Mofety Bublák jsou geologickou lokalitou Geoparku Egeria, části Česko-bavorského geoparku. Mofety jsou ve střední Evropě ojedinělým a pozoruhodným jevem. Společně s dalšími mofetovými poli v blízkém okolí, např. NPR Soos, představuje lokalita jedno z největších území s výskytem mofet. Na základě nových poznatků o nadregionálním významu geologických jevů, které jsou v rámci střední Evropy unikátní, zveřejnilo 24. března 2014 Ministerstvo životního prostředí na portálu veřejné správy návrh na vyhlášení Hartoušovských mofet a mofet Bublák jako novou národní přírodní památku s názvem Bublák a niva Plesné. Chráněné území bylo rozšířeno směrem na sever. Zároveň byl rozšířen předmět ochrany o ohrožené druhy rostlin a živočichů.
Území NPP se nachází v severovýchodní části Chebské pánve v mělké říční nivě Plesné mezi Milhostovem a Hartoušovem. V podloží holocénních náplavů údolní nivy jsou sedimenty svrchního písčito-jílovitého cyprisového souvrství Chebské pánve. Místy náplavy chybí a na povrch vystupují jílovce cyprisového souvrství. V roce 1958 zde byl realizován průzkumný vrt, který prokázal velký přítok rozpuštěného i volného CO2. Množství plynné fáze mnohonásobně převyšuje množství podzemní vody, kterou plyn vytlačuje z hlubších obzorů. Z důvodu vysokého množství oxidu uhličitého je jeho obsah nesnadno měřitelný. Při silně bouřlivém oddělování plynné fáze dochází k jeho intenzivnímu bouřlivému uvolňování. Z nepřesných měření byl stanoven obsah volného oxidu uhličitého na 2000 až 2500 mg/l. Analýzy prováděl Výzkumný ústav balneologický z Mariánských Lázních ve spolupráci s Výzkumným institutem pro balneologii z Bad Elsteru (Sasko). Z geologického podloží podél tzv. Hrzínského zlomu v Oherském riftu proudí do mofet z hloubek desítek kilometrů plyn, který je tvořen téměř čistým oxidem uhličitým (99,5 %). Zbytek tvoří dusík, kyslík a methan. V neobvykle vysoké koncentraci (1,8 až 4 ‰) se v plynu vyskytují izotopy helia 3He a 4He, které se jinak na zemi vyskytují velice vzácně. To svědčí o tom, že plyny vystupují z velkých hloubek. Výrony plynů v mofetách vydávají charakteristický silný zvuk, jakoby voda v mofetách vařila. Teplota vody je však nízká. V případě vysokého průtoku dochází k prudkému vytlačení sloupce vody k povrchu, čímž vzniká miniaturní gejzír. Při hledání vývěrů se dá spolehnout na sluch, mofety hlasitě bublají. Geologové se domnívají, že plyny unikají přímo z plastické astenosféry ve svrchním zemském plášti podél hranic geotektonických zlomů a procházejí oslabenými zónami v zemské kůře. Z ohrožených druhů rostlin se v chráněném území vyskytují hrotnosemenka bílá (Rhynchospora alba) a rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Z dalších vzácnějších druhů zde roste prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) a vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata). Z ohrožených druhů živočichů zde žijí bobr evropský (Castor fiber), mihule potoční (Lampetra planeri) a blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus). Rákosové porosty poskytují prostor pro hnízdění motáka pochopa (Circus aeruginosus) a jeřába popelavého (Grus grus).
(zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bublák_a_niva_Plesné)
Co je vlastně mofeta:
Mofeta je výron suchého oxidu uhličitého o teplotě nižší než 100 °C (nejčastěji 20–30 °C) z puklin na zemský povrch. Většinou jde o doprovodný jev vulkanické činnosti či projev postvulkanické činnosti. Zaznamenána byla i přítomnost metanu, sirovodíku či hélia. Pokud proniká CO2 v bahnitém terénu, vzniká tlakem plynu mofetový kráter. V případě, že CO2 probublává vodou, může při dostatečném tlaku dojít k vytvoření kráterového valu (o výšce několik cm, vzácněji do 1 m), tvořeného travertinem či pramenitem. Dojde-li k pohlcení plynu studenými vodami, mohou vznikat kyselky (Karlovy Vary). Je-li přívodní kanál dostatečně stabilní, za určitých předpokladů může docházet ke vzniku studeného gejzíru.
Podmínky splnění logu:
Přes profil odpovězte na otázky:
1.) Jaké je složení unikajícího plynu (z listingu)? Dá se unikající plyn z místních mofet charakterizovat nějakým zápachem?
2.) Jaký je tvar mofet? Je to jen plyn probublávající vodou, anebo můžete pozorovat i nějaké minikrátery?
3.) Lze pozorovat v okolí mofet nějaké výrazné usazeniny?
a jako důkaz o navštívení místa pořiďte na místě fotografii a přiložte jí k logu.