Archeologické nálezy dosvědčují osídlení obce Počenice i celé oblasti Morkovicka od nejstarších dob. Nejstarší nález
z území obce pochází ze starší doby kamenné. Z konce mladší doby kamenné pochází nález kamenného vrtaného sekeromlatu, který svým tvarem odpovídá výrobkům pravěké
kultury lidu se šňůrovou keramikou. Dokladem rozsáhlejšího popelnicového pohřebiště lužické kultury z doby bronzové je nález několika nádob-popelnic v místní části Klebetov. Dokladem přítomnosti slovanského obyvatelstva v době Velkomoravské jsou archeologické nálezy řadových pohřebišť s kosterními hroby,které obsahují zlomky keramických nádob.
Farní barokní kostel sv. Bartoloměje apoštola byl v letech 1764–1768 vystavěn na místě starého kostela sv. Petra.
Jeden ze tří oltářů pochází z pobořené kaple v Tištíně. Varhany jsou z roku 1895. V 15. a 16. století byly v Počenicích farní
kostely dva – sv. Gotharda a sv. Petra, každý v jedné části obce, která byla rozdělena mezi dvojí vrchnost. Kolem roku 1590
kostel sv. Gotharda zanikl a druhý kostel spravoval nekatolický farář. Od roku 1658 spravoval morkovskou i počenickou farnost
farář ze Švábenic, od roku 1672 do roku 1855 byly Počenice přifařeny do Morkovic. Počenická místní kurácie (od roku 1855)
byla v roce 1889 povýšena na faru. Přifařeny jsou Tetětice a Uhřice. Hřbitov byl ještě v roce 1910 kolem farního kostela, slouží
pro celou farnost, dříve i pro Prasklice,zde můžete také navštívít keš GC9DY68
V roce 1755 nesly polní trati tato jména: Na Nivě, Díl od Morkovic, Díl od Obory, Padělek, Nivka, Padělek od Morkovic,
Padělek od Uhřic, Pod Hůrou, Záhumenice, Nad Kostelem, Od Dřínovska, Na Žabách, Klín, Na Francózích, Od Uhřic, Za
Žabákem, Na Malý bařině, U Bařinek, Za Vejvaňú, Pololání a Od Mlejna.