Dubenecký poldr
Před dvěma lety Státní pozemkový úřad za téměř pět milionů korun dokončil v severní části obce nad hasičskou zbrojnicí suchý poldr, který pojme až 30 tisíc krychlových metrů vody. Hráz měří 140 metrů a je vysoká osm metrů. Úkolem vodního díla, které se stalo také zajímavým krajinným prvkem, je při extrémních srážkách vodu bezpečně odvést do pravostranného přítoku Hustířanky.
Stát do poldru, zasakovacích pásů, biokoridoru a cest v Dubenci dosud investoval téměř 20 milionů korun.
Velká voda skoro každý rok
Povodně se do Dubence vracejí s různou intenzitou téměř každý rok. Nejhorší to bylo předloni. V červnu 2019 se hladina Hustířanky, která vede souběžně podél silnice a protéká vesnicí, přes noc zvedla o dva metry. Zaplavila několik domů, zahrad, poškodila lávky přes potok i komunikaci. V Lánské skále voda vzala dřevěné klády.
Poldr po Němcích komunisté rozorali
Povodně Dubenec sužují až v posledních letech, v minulosti nepředstavovaly pro více než pět kilometrů dlouhou obec problém. Ještě v 50. letech totiž vypadala úplně jinak.
Byla to obec lánového typu založená na podélném systému, každý statek stál na vlastním pruhu pozemku. Namísto širokořádkové kukuřice, pšenice, cukrové řepy nebo sóji, které se tam sejí dnes, se zde pěstoval „protierozní“ len.
Dubenec byl obkroužen jabloňovými a třešňovými sady. Po Němcích v bývalé sudetské vesnici zbyly poldry, jeden byl nad stávající nádrží. „Soudruzi se rozhodli, že to bylo špatně. Rozorali to a mysleli si, že tam budou pěstovat plodiny, nakonec se z toho stejně stala pastvina. Dodnes se vypořádáváme s tím, co nám tady komunisté zanechali,“ upozorňuje starosta Huňat. Na zdejších vodních tocích bývalo také několik menších zarážek, které vytvářely laguny a brzdily tok.
Zdroj: idnes.cz/hradec-kralove/zpravy/dubenec-povodne-zaplavy-poldr-kralovehradecky