Větrný mlýn Starý Poddvorov Virtual Cache

Větrný mlýn Starý Poddvorov                                

Nedaleko malé vesničky Starý Poddvorov na návrší zvaném Zahájky stojí větrný mlýn. Uprostřed oploceného sadu v krajině vínorodé, plné pečlivě ošetřovaných vinohradů a ovocného stromoví. Shlíží do kraje až k Buchlovským vrchům, k východu přes úrodnou rovinu Podluží až k předhůří Bílých Karpat.

Historie

Větrný mlýn německého (sloupového, beraního) typu pochází z roku 1870. V té době jej nechal v Mutěnicích postavit místní občan Ignác Laštůvka. Legenda praví, že prý našel na poli mezi Mutěnicemi a Hodonínem vojenskou pokladnu. Takto nabytým jměním se z něj stal boháč. V Mutěnicích poté vlastnil několik chalup a vinohradů a nad osadou nechal zbudovat tento mlýn. Protože ho ale mlynářské řemeslo moc netěšilo, prodal mlýn Šimonu Vagundovi. Stavba pak v minulosti ještě několikrát změnila jak svého majitele, tak dokonce i své místo. A to díky tomu, že se jednalo o celodřevěný beraní mlýn, navíc poměrně malých rozměrů, který bylo možné za určitých okolností rozebrat a následně jej přesunout na jiné místo. To také Vagunda učinil a roku 1876 jej prodal Františku Tomasovi, který mlýn přestěhoval do Týnce u Břeclavi. Tady mlýn stál celých 10 let. Poté byl opět prodán a přestěhován Františkem Bařinou do Starého Poddvorova. Dne 14. srpna 1890 se nad krajem přehnala obrovská větrná smršť, která napáchala obrovské škody. Mlýn převrátila, poškodila a dokonce celou stavbu odsunula o několik metrů stranou. To zřejmě způsobilo jeho předčasný zánik.

František Bařina opravu mlýna vzdal a jeho další osud je sporný. Z dochovaných zápisů staropoddvorovské obecní rady však vyplývá, že 8. dubna 1894 obecní výbor projednával žádost majitele "povětrného mlýna v Těšicích"  Ignáce Křižoviče o povolení místa k přestěhování mlýna do Starého Poddvorova. Někdy po roce 1894 tak postavil Ignác Křižovič na původním místě mlýn přenesený z Těšic, který později připsal své schovance Anně Příhodové. Ta se provdala za Jana Minaříka z Břeclavi, jenž se naučil mlynářskému řemeslu a poddvorský větřák provozoval až do úředního zákazu mletí v roce 1941, krátce pak ještě po druhé světové válce do roku 1949. Ač byl mlýn roku 1969 opraven, v dalších letech velmi zchátral. V roce 1993 byl opět prodán, ale protože k jeho slíbené rekonstrukci stále nedocházelo, vykoupila mlýn v roce 1999 obec Starý Poddvorov. O čtyři roky později, tedy v roce 2003, byla provedena celková rekonstrukce, při které se podařilo zachovat maximum původního technického vybavení a větrný mlýn byl zpřístupněn veřejnosti. Poslední rekonstrukce tohoto historického objektu byla v roce 2017, kdy proběhla výměna perutí a hřídele.

V areálu větrného mlýna je k vidění několik panelů, které mapují dějiny místního mlýna i seznam mlýnů v České republice.

K mlýnu vede zpevněná cesta, na jejímž začátku je informační tabule. Pojedete-li autem, zaparkujte hned na začátku cesty, kde je k tomuto účelu rozšířena.

Popis

Staropoddvorský větrný mlýn je dvoupatrová, celodřevěná, otočná stavba atypického tvaru, s půdorysem 4,6 x 4,3 m a výškou přes 9 m, čímž je zdůrazněna jeho štíhlá silueta. Původní mlýn z konce 19. století byl čtvercového půdorysu 3 x 3 m a výškou 7 m. Jedná se o nejrozšířenější typ mlýna německého typu. Ve mlýně jsou dvě mlýnská složení (mlecí zařízení tvořené dvojicí mlýnských kamenů) poháněná dvoustupňovým náhonem. Díky důmyslné konstrukci soustrojí byl mlýn celootočný tak, aby lopatky byly vždy proti větru. Při vší pevnosti se tedy dalo celou stavbu snadno otáčet. Nepohyblivou část mlýna tvoří rovnoramenný kříž (podešev) izolovaný od země plochými kameny. Do středu kříže je začepován nosný čtyřhranný, nad sedlem osmihranný trám, podepřený čtyřmi dubovými vzpěrami. Na tuto nepohyblivou část je zavěšena kostra mlýna bedněná přelištovanými svisle umístěnými prkny napuštěnými karbolínem. Přední štítová strana je hladká, ve štítě je hřídel s lopatkami. Čtyřlopatkové větrné kolo má průměr okolo 13 metrů. Přístup do mlýna je ze zadní strany po nezastřešeném dřevěném schodišti se zábradlím přes pavláčku do vysunuté zastřešené šalandy, malé čtvercové místnosti ve výši prvního patra s oknem. Tímto schodištěm se vstupuje také do prvního patra, kde je umístěno mlecí zařízení, stejně jako ve druhém patře. To je přístupno dřevěným schodištěm u vnitřní boční stěny prvního patra. Pod schodištěm se nachází čtvercový otvor, do kterého je vsazena vnější část otočného systému mlecího zařízení zvaná oj. Otočný systém se skládá ze základového kříže, středového mohutného dubového sloupu a vzpěr středního sloupu. Ten dosahuje výšky prvního patra mlýna a je zasazen do ložiska vydlabaného v hlavním nosném trámu stropu. Sedlová střecha je pokryta šindelem, na návětrné straně nad lopatkami polovalbová, na závětrné straně valbová. 

Systém mletí

Melivo bylo na 3. NP nasypáno do násypek jednoho ze složení. Mletí probíhalo mezi vzájemně otáčejícími se kameny, z nichž horní část, rotující kámen byl unášen unášečem hřídele a spodní kámen byl stabilní, pevně spojen s mlýnem. První složení s menšími kameny sloužilo k výrobě krup a šrotování. Po mletí odcházelo melivo korýtkem do čističky, tzv. odšlupkovače. Druhé složení s většími kameny sloužilo k mletí jemnějšího obilí. Po mletí odcházelo melivo korýtkem do moučnice, kde docházelo k selekci jednotlivých frakcí. 

Tato významná památka technického charakteru se složitou historií náleží ke skupině dřevěných německých větrných mlýnů konce 19. století s dochovanou mlecí soustavou. Roku 1993 byl mlýn Ministerstvem kultury ČR prohlášen kulturní památkou, která byla zapsána do Ústředního seznamu kulturních památek ČR.

Podmínky logu:

Pro uznání logu musí být splněny následující podmínky:

1. Navštivte předmětné místo.

2. Před branou do areálu větrného mlýna je informační tabule. Z její pravé strany je v úrovni očí opisový štítek. Z tohoto štítku zašlete zprávou přes profil číslo, které začíná CZ xxxx. Na schválení správnosti nečekejte. V případě, že bude odpověď nesprávná, budeme Vás kontaktovat.

3. Ke svému logu „Found it!“ připojte fotografii sebe nebo své GPS ev. osobního CWG a větřáku v pozadí.

Virtuální odměny 3.0 – 2022–2023

Tato virtuální mezipaměť je součástí omezeného vydání virtuálních vyrovnávací paměti vytvořené mezi 1. březnem 2022 a 1. březnem 2023. Pouze 4 000 vlastníků mezipaměti dostalo příležitost skrýt virtuální vyrovnávací paměť. Zjistěte více o Virtual Rewards 3.0 na blogu Geocaching.