Milí kačeři,
cílem této keše je dozvědět se něco zajímavého z historie zámeckého lesoparku a vzpoměnout na místa už zapomenutá. Jelikož se zavedením klidových pásem NP byl zakázán do těchto míst vstup z české strany a NP si nepřeje krabičku schovanou v těchto místech, fyzická schránka keše je umístěna v civilizaci mimo klidová pásma NP. Lze ji odlovit spolu se sérií Procházka Podyjím.
EDIT 13.7.2024
V letoším červenci správa NP Podyjí umístila po celé Braitavě fotopasti a každého, kdo tudy projde pokutuje. Od dětství jsem sem chodil na houby. A očividně s tím mám utrum. A společně se mnou mají tímto utrum i turisté, kteří by se do těchto míst chtěli podívat.
Z tohoto důvodu jsem odebral trasové body stezky, které sloužily jako plánek kudy jít.
Na konci listingu najdete "testík", ke kterému si můžete přečíst v listingu odpovědi, a díky kterému se dostanete k finálním souřadnicím.
Historické pozadí vzniku zámku Vranov a zámeckého lesoparku
Vše začíná pospolu s historií Vranovského zámku. Ten byl původně postaven jako hrad a první zmínky o něm máme od roku 1100, kdy jej nechala vystavět znojemská knížata. Jeho funkcí bylo chránit Moravu vůči Rakousům. Éru tohoto kamenného hradu ukončily primárně dvě události. Obléhání hradu Švédy za třicetileté války a úplným "hřebíkem do rakve" byl rozsáhlý požár roku 1665. Po tomto částečném zničení započali tehdejší majitelé - Althannové - přestavu těchto trosek hradu na barokní zámek. Přestavba probíhala v 17. a 18. století. V době, kdy zámek vlastnili Althanové se utvořila také většina nynější podoby zámku. Historie zámku je velmi zajímavá. Celou stručnou historii lze nalézt např. na oficiálních stránkách zámku. V rámci našeho pátrání po stopách kamenné vranovské rozhledny jsme si totiž řekli pouze nutný základ.
Na fotografiích pozůstatky z hradu.
Co nás v tomto našem pátrání zajímá mnohem více než zámek samotný je vznik zámeckého lesoparku. Jak jsme si již řekli, zámek byl přestavěn v 17.-18. století. Za posledního vranovského pána z Althannu - Michala Josefa - došlo k posledním úpravám interiérů, ale taktéž vzniku zámeckého lesoparku. (1774-1799). M.J. Althann byl totiž vášnivým lovcem a tehdejší krajina byla díky tomu obohacena o nové vsi, desítky cest, bažantice, konírny, celkovou úpravu krajiny a mmj. byly zřízeny i dva lovecké letohrádky. Jeden můžeme najít u Lesné pod jménen Lusthaus, a jeho "mladší bratříček" - Lovecký zámeček na Braitavě - můžeme navštívit zapomenutý u rakouských hranic. A právě u něj, nyní v lese a zapomenutí, můžeme objevit naši kamennou rozhlednu.
Neví se o ní moc, ale můžeme říci, že byla zbudována rodem, který nastoupil po Althannech na vranovských zámek - Mniszky. Tato polská rodina obývala zámek v letech 1799-1939. A právě v 17-19. století zažívá vranovský zámek svůj největší rozkvět. Mniszkové navazují na práci Althannů a přestavují konírny do empirického směru, upravují zámecké fasády spíše do romantického stylu a věnují značené úsilí na zvelebení zámeckého lesoparku - budují se zde kapličky, kříže, obelisky, rodinné památníky, velká péče je věnována lesním porostům.
Na obrázcích kresby plánků lesoparku.
Nic ale netrvá věčně. Krátce po roce 1938, kdy se Vranov stává součástí Hitlerovy Říše, je zámek spolu s velkostatkem zabaven a prodán německému majiteli. Po skončení druhé světové války stát vranovský památkový objekt konfiskuje a zpřístupňuje veřejnosti.
V současnosti vede lesy, kde býval lesopark velké množství značených stezek. Žádná však nevede do Braitavské části. A je to škoda, vždyť lesy tam jsou doslova pastva pro oko a lze tam tedy vídat jen místní na procházkách či houbách, správce parku Podyjí a motorkáře, kteří tam zákazy-nazákazy hlučí. Máte-li tedy již obchozené památky na značených stezkách mimo lesopark jako Lusthaus či Obelisk i známé místa jako Hraběnčina studánka či Mniszkův kříž, přijměte pozvání na procházku někam, kde jste ještě nebyli.
Na obrázku lovecký letohrádek na Braitavě.
Vranovský zikkurat
Jak jsme si již pověděli, mnoho o této "rozhledně" (či zikkuratu) je zastřeno tajemstvím. Byla postavena rodem Mniszků na počátku 19. století spolu s rozkvětem zámeckého lesoparku. Pravděpodobně se za její vznik zasloužila Helena Mniszková, která často lesoparkem jezdívala na koni. Je postavena z kamenů vrstvených na kruhovém základu. Výška této rozhledny je pouhých 10 metrů. Dříve tu totiž neexistovala lesní vegetace a bylo tak možné dohlédnout až za rakouské hranice, na zámek či do meandrů řeky Dyje. V současnosti ale místo obrostlo stromy, takže výhled už patří dávné minulosti. Často bývá nazýváno i Vranovský zikkurat či Helenina vyhlídka.
Na obrázcích Kamenná rozhledna a Helena z Mniszku
Jak se na toto zapomenuté misto dostat?
Na toto krásné místo se můžete vydat dvěma způsoby.
Nejvíce využívanou je cesta po starých neznačených cestách. Za Hamerskou lávkou se výletník dá po hliněné lesní cestě vzhůru a dostane se na starou vojenskou asfaltovou cestu, která téměř kopíruje hranici s Rakouskem. Od vyhlášení klidových pásem NP není však už využití těchto cest úplně "košér", protože nejsou značené.
Celková délka trasy je taktéž 7km. Počítejte s tím, že lesy jezdí technika a cesty se neudržují. Při každé cestě tudy jsem ale v rozsahu 10 let prošel vždy.
Nezpevněnou část cesty dokládám fotografiemi. Od napojení na asfaltovou cestu už to potom jde "jako po másle".
Fotografie je možné si rozkliknout v plné velikosti.
Z důvodu umístění fotopastí už toto není možné.
Tolik k teorii. Snad se vám cesta do hlubin Vranovské historie líbila a teď slibovaný testík. Zvolením správné odpovědi dostanete čísla, která vám po dosazení do vzorečku dají souřadnice finální schránky. Nebojte, bude opravdu jednoduchý.
A) Který z rodů nastoupil po Althanech na vranovský zámek?
Rod Fischerů - A=3
Rod Mniszků - A=6
Rod pánů z Krumlova - A=9
B) Co se stalo se zámkem za dob Hitlerovy říše?
Byl srovnán se zemí - B=0
Byl zabaven - B=4
Dosáhl největšího rozkvetu - B=8
C) Které místo byste poblíž Vranova nad Dyjí nenašli?
Obelisk - C=5
Lusthaus - C=8
trosky hradu Althan - C=3
D) Kdy vyhořel Vranovský hrad?
1665 - D=9
1595 - D=4
1645 - D=3
E) Kdo dal zbudovat tuto kamennou rozhlednu (Vranovský zikkurat)?
Althanové - E=1
Mniszkové - E=9
Fisherové - E=5
F) Kam až je možné dohlédnou z této rozhledny?
Teď už nikam, kolem jsou stromy, které brání výhledu - F=9
Až do meandru řeky Dyje, dál už nelze vzhledem k výšce rozhledny - F=4
Až do rakouského Hardeggu - F=1
Finální souřadnice
N 48° 53.ABC' E 15° 49.DEF'
Prosba nakonec.
Jsem dárcem tepla Tvého krbu za chladných nocí v zimě
a dárcem příjemného chládku v žáru letního dne.
Já jsem dal trámoví Tvému obydlí a desku Tvému stolu.
Ze mne je lože, ve kterém spáváš i kleče Tvého rádla.
Já jsem dal topůrko Tvé sekeře a branku do Tvého plotu.
Ze mne je dřevo Tvé kolébky i Tvé rakve.
Já jsem tím, čím pro život je chléb a pro vázu květ.
Vyslyš tedy prosbu mou,
opatruj mne a chraň i pro věky budoucí.
Nedělejte, prosím, z lesa odpadkový koš. Chovejte se po cestě slušně. Nejezděte do zákazu vjezdu.
Vstup na rozhlednu je na vlastní nebezpečí.
Pokud se rozhodněte udělat s k rozhledně výlet, dbjete toho, že se necházíte v NP a rozhodně nescházejte do míst, kde nejsou cesty!
Byl bych rád, kdyby jste k logům přikládali fotografie z cesty či Vás u těchto míst. Taktéž na listingu jsem pracoval nejeden večer a proto bych byl rád za více než TFTC.