Tato tradiční keš vás zavede k bývalým muničním skladům u Veselice
Historie muničních skladů ve Veselici
Na území obce Veselice se nachází v lokalitě Stodůlky objekty bývalých muničních skladů, které sloužily jako předsunuté sklady ženijního materiálu (PSŽM). Jejich výstavba probíhala v letech 1952 – 1956, kdy zde byly postaveny 4 velké skladovací objekty, strážní budova a několik menších staveb. Jednalo se o malé sklady ovalené valem z hlíny tzv. kobky. V nich se skladovaly rozněcovače, rozbušky, bleskovnice a zápalnice. Kobky jsou betonové stavby s lehkou střechou, která při případném výbuchu měla pustit tlakovou vlnu nahoru a rozptýlení do stran měly zabrání hliněné valy. Ve velkých skladech byly skladované protitankové miny, protipěchotní miny, protidopravní miny a speciální náloživo. Současně zde byly umístěné soupravy pro pyrotechniky a pro potápěče.
Celý areál budov byl proti vniknutí chráněný signální stěnou spočívající ze dvou oplocení z drátěného pletiva, mezi nimiž procházela vojenská stráž. Současně s tím byl také v lokalitě Podvrší, v těsném sousedství cesty z Veselice na Obůrku, zbudovaný další objekt, který sloužil pro ubytování vojáků, jež vykonávali ostrahu muničních skladů. Vlastní strážní oddíl tvořil 1 důstojník - velitel strážního oddílu, 1 praporčík - výkonný praporčík, 1 řidič, 2 kuchaři, 1 mechanik signální stěny, 24 poddůstojníků a vojínů. Do stráže se chodilo obden. Jedna směna byla 24 hodin ve stráži, druhá směna odpočívala a prováděla výcvik, třetí směna se připravovala do stráže. Stráž byla tvořena z velitele stráže poddůstojníka, závodčího poddůstojníka a 6 strážných. Strážné na stanoviště zaváděl závodčí. Ti střežili 2 hodiny, 2 hodiny bděli, 2 hodiny spali. A tak se střídali 24 hodin. Tzv. Rota byla zbudovaná v místě, kde se koncem II. světové války dne 26.4.1945 ukryla jednotka německého Wermachtu. Podle vyprávnění pamětníků tam Němci mimo jiné opravovali vojenskou techniku.
S existencí muničních skladů je spojeno i několik smutných událostí, o nichž se více informací podařilo získat právě také díky internetu. Na jednom z diskusních fór se např. dozvídáme podrobnosti o události z roku 1967, při níž došlo k poranění několika obyvatel v nedalekých Petrovicích, ale také ke smrtelnému zranění příslušníka SNB. Jeden z diskutujících zde uvádí, citujeme: „V roce 1967 udělali strašný průšvih bigoši z útvaru 9108 Znojmo ve strážním oddíle ve Veselicích u Blanska. Na tento předsunutý muničák jezdily útvary strážit vždy na měsíc. Jedna povedená partička z útvaru provedla následující: ze strážního stanoviště odešel voják spolu se závodčím stráže na ples, či zábavu, do nedalekých Petrovic, kde se ožrali. Jelikož měli samopal včetně ostré munice, vystřelil jeden z nich na skupinku mladých lidí, tři z nich těžce zranil. Policistu na motorce, který je hledal zastřelili zezadu na silnici. Případ byl publikován i v tehdejším tisku. Vojenský vrah dostal nízký trest 15 let, závodčí ještě méně (snad 5 let Sabinova). Po této události se jezdilo do Veselic pouze na 10-ti denní turnusy a byl přítomen i určený důstojník. Pamatuji si i jména těch dvou. Byl to svob B. a voj. F. Dva pitomci, kteří navždy pošpinili jméno útvaru Znojmo“.
Zmíněným příslušníkem SNB byl praporčík Alfons Lakota, který pocházel z nedalé Obůrky, která spadala pod obec Těchov. Několik informací k této osobě také poskytují internetové stránky, které jej chrakterizují takto, citujeme: „Narodil se na Těchově 30. 10. 1921 a pracoval jako dělník u různých firem. Za okupace byl pro odbojovou činnost vězněn v táboře nucených prací nedaleko Vídně. Odtud uprchl do Jugoslávie k tamním partyzánům. Padl však do rukou ustašovských četníků, byl předán gestapu a po krutém mučení poslán do koncentračního tábora v Dachau. Příslušníkem SNB se stal 4. 9. 1946 a naposledy byl zařazen jako hlídkový příslušník obvodního oddělení Veřejné bezpečnosti Blansko. Dne 29. 10. 1967 v nočních hodinách stíhal praporčík Alfons Lakota dva vojenské zběhy ozbrojené samopaly, kteří v opilství zranili palbou několik náhodných chodců. Aby zabránil ohrožení dalších občanů, rozhodl se praporčík Lakota ke statečnému zákroku, při němž byl jedním ze zběhů zastřelen. Prezident republiky udělil praporčíku Lakotovi za jeho neohroženost, rozhodnost a snahu zachránit další životy vyznamenání „Za statečnost“ in memoriam. Na jeho počet byl na okraji lesa Kněží hora, ležícího mezi Vavřincem a Petrovicemi, zbudovaný malý pomník.
Závěrem výše uvedených informací je zapotřebí ještě dodat, že veškerý materiál uskladněný ve skladech byl ještě v roce 1990 odvezený. Sklady postupně sloužily ke skladování různého materiálu, jako např. zábavné pyrotechniky, podlahovin apod. Bývalá rota sloužila po roce 1990 nejdříve jako školící středisko Armády ČR. V roce 1999 ji získali společně s okolními lesními pozemky v rámci restituce do vlastnictví potomci rodu Salm – Reifferscheidt, coby bývalý vlastník rájeckého panství a objekt sloužil jako rekreační středisko. Zbylé objekty skladů v lokalitě Stodůlky byly státem prodány v roce 2010 stejnému majiteli.
Novotný Miloslav
Přeji úspěšný lov.
