Nad vesnicí v lese žil zlatoparohatý jelen. U něho v chaloupce vyrůstal malý chlapec, který se jmenoval Smolíček. Les, jenž jim poskytoval útočiště, byl tichý a dobře se jim tam dařilo. Akorát jezinky dělaly jelenovi starosti.
O poledni chodíval jelen pravidelně na pastvu. Smolíček musel zůstat doma sám. Mockrát jelen Smolíčka varoval, aby nikomu neotvíral, ale chlapec neposlechl.
Tak se stalo, že do světnice vpustil jezinku, která ho popadla a unášela pryč. Rozplakal se a volal ze všech sil, aby mu jelen přišel na pomoc. I když se jelen pásl daleko, volání uslyšel a včas Smolíčka zachránil.
Doma Smolíček svatosvatě slíbil, že už se to nebude opakovat a že bude dbát jelenových rad. V poledne druhého dne se jelen opět vydal na pastvu. Ale tentokrát se pásl dál než minule.
Domluvil se proto s liškou, aby na chlapce mezitím dohlížela. Evidentně nevěřil, že Smolíček dodrží, co včera slíbil. Venku za dveřmi opět začala loudit jezinka tak, že by se nad ní kámen ustrnul. Ejhle, chlapci se jí zželelo a zase ji vpustil dovnitř. Ta ho popadla a uháněla s ním do své jeskyně.
Smolíčka si tam chtěla vykrmit, zavřít ho do klece, a pak si z něj udělat libou pečínku. Emoce dolehly na Smolíčka tak, že se jeho nářek rozléhal téměř po celém lese, ale jelen ho tentokrát neslyšel. Díky lišce, která všechno sledovala a včas jelena varovala, se podařilo Smolíčka zachránit. Musel slíbit, že už jelena vždy poslechne a jak slíbil, tak se i stalo.
N 49° 08. ??? E 16° 22. ???
Na úvodních souřadnicích najdete jen místo, kam chodí jelen na pastvu.
Aby jste správně doplnili finální souřadnice, přečtěte si pohádku raději ještě jednou.
Přeji úspěšný lov.