Tisíce let protéká zdejším krajem řeka nikterak velká a v podstatě stejná jako každá jiná. Nesla zkázu i život. Byla a je svědkem proměn svérázných a zarputilých lidí – horalů. Protéká krajem, v němž se po staletí mísí různé národnosti, víra lidí, jejich zvyky i jazyky. Rozděluje Těšínské Slezsko na dvě části, dělí Těšín na dvě města a má i dva názvy – Olše a Olza.
Olza, která pramení v polské Istebné na úbočí Ganczorky, je po Visle druhou nejdelší řekou Slezských Beskyd. Její délka dosahuje na polském území 16 kilometrů, na českém 83 kilometrů. U obce Bukovec překračuje státní hranici. Svým tokem od Jablunkova po Třinec odděluje Slezské a Moravskoslezské Beskydy. Od Českého Těšína k Darkovu tvoří přirozenou česko-polskou hranici. U Dětmarovic se opět vrací na hranici a u Bohumína se vlévá do Odry.
S výjimkou krátkých horských úseků a posledních kilometrů před ústím protéká prakticky po celé délce toku zastavěným územím. Na jejích březích leží pět větších měst – Jablunkov, Třinec, Český Těšín, Cieszyn a Karviná. Přes 4 kilometry toku protéká přímo Třineckými železárnami. Většina délky toku byla proto stabilizována vodohospodářskými stavbami, výjimkou jsou pouze dva úseky – od pramene po Bukovec a mezi Návsím a Třincem, kde zůstalo koryto zachováno téměř v přírodním stavu jen s malými zásahy v místech křížení řeky s dopravními stavbami.
Přes veškerou zátěž související s hustotou lidských osídlení v okolí toku, je Olza domovem vzácných živočišných druhů – např. kuňka žlutobřichá, mihule potoční, vranka, vydra říční, ledňáček říční, volavka popelavá. Z rybářského pohledu je horní část řeky řazena do pásma pstruhového (po soutok s Lomnou), následovaného pásmem lipanovým (po Vendryni) a parmovým (od Vendryně po ústí).
V těchto místech už byly založeny dvě kešky a naše byla třetí v pořadí. Ačkoli byla ta naše celkem fikaně schovaná, místní pubertální mudlové byli prostě ještě fikanější. Sice vydržela dlouho, ale museli jsme ji dvakrát opravovat. Tentokrát však už náš pohár trpělivosti přetekl a použili jsme pravidlo třikrát a dost (archív).
Jenže my se tohoto nádherného místa jen tak nemíníme vzdát, takže jsme to vzali stylem mudlovzdorným.
Je na čase mudlům ukázat, zač je toho keška a že není radno si s kačery zahrávat.
Tato keška je náhradou za naší předchozí (pozemní) keš GC6T42D.
Popis kešky
Tato jednoduchá multi Tě zavede na jedno velmi pěkné místo – na vyhlídku nad řekou Olzou. Vyhlídka je na úpatí hory Jahodná v blízkosti třineckého sídliště Sosna. Z vyhlídky je pěkný výhled na meandry řeky. Na místě není vhodná skrýš pro kešku, proto zde hledej pouze štítek s trojčíslím ve tvaru ABC. Čísla pak dosaď do jednoduchého vzorečku a skoč si (vylez) pro finálku.
Vzoreček pro výpočet finálních souřadnic:
N 49°40.(4+A)(3+B)(9-C) E 18°41.(A-1)(B-2)(C-9)
Pro prvního kačera a pro první kačerku je v keši přichystané malé překvapení.
p.s. pro Tlamíka: bohužel to není ten strom co se Ti tak líbil.
Díky všem "betélným betařům" za pomoc s dolazením zaměření, za kreatívní rady ohledně uložení a spoustu jiných ostatních detailů.