Odbojovou a protinacistickou činnost členů SDH Velký Újezd v době 2. světové války je možné rozdělit na období 1939 – 1944 a rok 1945, kdy v regionu Kokořínska a Řepínska operovala partyzánská skupina, později brigáda Národní mstitel.
Pro odboj se členové nejen SDH Velký Újezd, ale i později zakázaného Sokola a Národní jednoty severočeské rozhodli dne 15. 3. 1939. Vzhledem k tehdejším vazbám nazvali odbojovou skupinu Velký Újezd – Kanina. Členové SDH i dalších organizací byli napojeni od počátku na mělnické vedení Obrany národa, dále prostřednictvím četnické stanice ve Mšeně na odbojovou organizaci P.V.V.Z.
Odbojová skupina množila a distribuovala ilegální Rudé právo, časopis V boj, spolu s místním četnictvem dále zásobovala a pomáhala skrývat v kokořínských lesích a jeskyních Němci stíhané osoby a válečné utečence. V samotném Velkém Újezdě pomohli členové skupiny dlouhodobě ukrýt tři uprchlíky z nucených prací a ty vydržovali.
Poslední měsíce války v regionu značně ovlivnila přítomnost paravýsadku Národní mstitel, který operoval od konce března 1945 v řepínských lesích a obci Zahájí. Němcům se ale podařilo úkryt partyzánů odhalit a 24. 4. 1945 došlo k obklíčení celé partyzánské brigády v obci Zahájí. Díky místním lidem i nesourodým německým rojnicím se po přestřelce povedlo hlavní část partyzánské skupiny převést do mšenských lesů. Od tohoto data zásobovali členové odbojové organizace a místních spolků partyzány a prováděli hlídkovou činnost, dále spolupracovali při shozu zbraní.
Velmi aktivními členy odboje byli členové SDH Velký Újezd v čele s velitelem Jaroslavem Havlíčkem z chalupy čp.45. Václav Měšťák z čp. 4, člen SDH, utečenec z nucených prací v Německu se stal stejně jako mnoho jiných obyvatel a členů SDH součástí partyzánské skupiny, od konce dubna již velmi početné a aktivně operující brigády Národní mstitel.
Dne 29. 4. 1945 obdrželi újezdští příkaz donést potraviny, dva ženské obleky pro zdravotnici a radistku a koňak. Šestičlenná skupina se po 23. hodině dostala do pasti německých hlídek ukrytých za náspem železniční trati před Mšenem a ihned po zvolání „hände hoch“ začali Němci pálit. Na místě padl mrtev velitel SDH Velký Újezd Jaroslav Havlíček, další členové SDH i odbojové skupiny vyvázli s průstřely oděvů. Na místě byl těžce zraněn a nejdříve prohlášen za mrtvého i Josef Šimonek z Vel. Újezda čp. 81. Ten byl poté mučen a vyslýchán gestapem, s podlomeným zdravím se dočkal osvobození ve věznici v Mladé Boleslavi.
Velitel SDH Velký Újezd, člen tělovýchovné jednoty Sokol, divadelního souboru i Národní jednoty severočeské Jaroslav Havlíček byl Němci pohřben v Mělníku, po osvobození exhumován a ostatky byly převezeny do Velkého Újezdu. Smuteční obřad se konal 27. května 1945, rakev s ostatky byla před zahájením pohřbu zahalena do státní vlajky a vystavena v hasičské zbrojnici, kterou sám velitel pomáhal v roce 1940 budovat. Kromě velkého množství veřejnosti se pohřbu účastnili partyzáni ze Řepína se svou kapelou.
Na paměť událostí jara 1945, stejně jako připomínky obětí 1. světové války v r. 1920 byla členy SDH Velký Újezd iniciována sbírka a žádost obci o zhotovení pomníčku veliteli SDH v místě, kde při pomoci partyzánům položil svůj život. Pomníček u „staré farské cesty“ v katastrálním území města Mšena se po zestátnění půdy stal součástí velkého půdního celku, do roku 1989 byl pravidelně navštěvován Újezdskými i delegací Okresního úřadu a Muzea v Mělníku při výročích konce 2. světové války. Po r. 1990 se pomník stal součástí oploceného a veřejnosti nepřístupného třešňového sadu. V roce 2018 provedla obec Chorušice přemístění pomníčku k cestě na vrch „Šibenec“ (cca 150 m), ve spolupráci s SDH Velký Újezd a mělnickou organizací Klub Českého pohraničí byla u příležitosti výročí 100 let ČSR u tohoto pomníčku vysazena památná lípa.
K odlovu není možno použít ani žebřík, ani lezecké vybavení!