Prirodni keska spojena s vystupem na nejvyssi vrchol Sobenovske vrchoviny. Je soucasti serie Slepici hory, obsahuje bonusove cislo.

Natural cache combined with the climb to the highest top of Sobenov Hills. It is part of series Slepici hory, includes a bonus number.

🐓

Kohout

Nejvyšší vrchol Slepičích hor - 871 m n.m.

Slepičí hory

Toto rozlohou nevelké pohoří leží tak trochu ve stínu známějších Novohradských hor, Blanského lesa či Třeboňské pánve, které je obklopují. Slepičí hory jsou pro svou zachovalost vyhlášeny jako přírodní park Soběnovská vrchovina.

Jedná se o horský masiv tvořící sice nevysokou, ale výraznou dominantu kraje. I když se v podstatě jedná o tři výraznější, a několik méně výrazných vrcholů, působí kompaktním dojmem. Nejvyšším místem je vrchol Kohout (někde se uvádí jeho výška 870, jinde 871 m.n.m.) Tato hora je mělkým sedlem (758 m.n.m.) oddělena od hory Vysoký Kámen. Ta je druhým nejvyšším bodem pohoří (864 m.n.m.) a říká se jí lidově také Slepice (GC9R329). Třetím vrcholem je Velký kámen, neboli Besednická hora (753 m n.m.). Někdy se chybně do Slepičích hor zahrnuje i Hradišťský vrch (780 m, GC875QB), ten ale patří do tzv. Malontské vrchoviny a od Slepičích hor ho hlubokým kaňonem odděluje říčka Černá. 

Kohout je zalesněná hora kuželovitého tvaru. Její vrchol, který tvoří soustava zvětralých granodioritových skalisek, je v nadmořské výšce 870 m. Prochází přes něj zelená turistická cesta ze Soběnova na Sedlo Kohoutu. V lesích na úbočí Kohoutu je mnoho zajímavých skalních útvarů a balvanité suti. Pokud půjdete po zelené ze Soběnova, budete těsně míjet přírodní památku Ševcova hora. Z vrcholu pak můžete pokračovat po zelené na sedlo Kohoutu a dále po červené na Slepici.

Na vrcholu se nalézá žulový sloup označující bod I. řádu trigonometrické sítě, kterým se Kohout stal při vyměřování v letech 1860–1867. Ve 20. století zde stávala dřevěná dvoupatrová měřická věž. Po jejím pádu zde v roce 1965 vznikla dřevěná vojenská pozorovatelna, která podle Vladimíra Pohoreckého byla postavena ministerstvem vnitra. Tato věž byla turisty později užívána jako rozhledna. Po svém zchátrání však byla v roce 1993 stržena. Od poloviny devadesátých let usilovalo vedení obecního úřadu Besednice o postavení rozhledny – plán postavit na Kohoutu vysílač s rozhlednou však neprošel schvalovacím řízením a v roce 2002 byla postavena telekomunikační věž s vyhlídkovou plošinou na návrší Slabošovka západně od Besednice. Vrchol Kohoutu má od společnosti Lesy obcí Trhové Sviny a Besednice s.r.o. v pronájmu Ministerstvo vnitra. V roce 2003 zde byla postavena kovová věž, na níž je podle starosty Besednice Petra Trajera vysílací zařízení tajného charakteru. Věž tak není přístupná pro veřejnost, které zůstává odepřena možnost spatřit daleké výhledy, neboť vrchol Kohoutu je zalesněný.

Střed Evropy

Kohout, respektive kamenný sloup na vrcholu, bývá mylně považovaný za střed Evropy. K chybné domněnce přispěl latinský nápis ve zkratkách, který sloup ve tvaru čtyřbokého komolého jehlanu nese:

C. R. OPER.
ASTR. TRIG.
PRO
MENS. GRAD
MED. EUROP
1867

Tento trigonometrický bod byl vyměřen vojenskými úřady kvůli zjištění vzdáleností na německých vojenských mapách a v roce 1867 (jako ostatní body) doplněn kamenným sloupem nesoucím zmíněný nápis. Důvody vzniku těchto bodů vysvětloval vlastivědný sborník Pod Lipany: „Staré vyměřování i mapy bývaly velice nepřesné a nedokonalé. Vojenské (i berní) potřeby však vyžadovaly, aby byly mapy stále doplňovány a opravovány. Země byla proto pro usnadnění správného měření rozdělena na trojúhelníky (triangly) s vrcholy na temenech zdaleka viditelných kopců. Nadmořské výšky byly vypočteny a určeny až na desetinu milimetru.“V plném znění: „Caesaro Regalis Operation Astronomica Trigonometrica pro Mensura Graduum Mediae Europae 1867“. Nápis tedy nezmiňuje střed Evropy, jak se laici na základě posledních slov domnívají, ale střední Evropu, konkrétně v překladu: „Císařsko královská komise astronomicko trigonometrická pro vyměření (zeměpisných) stupňů ve střední Evropě v r. 1867“.

Zcela chybné informace o kamenném sloupu a jeho významu uváděl J. N. König ve Waldheimat. Podle něj se jednalo o vyznačení středu (či srdce) Evropy a nápis uváděl ve znění: „Oper. Astr. Trig. Imp. F. I. 1846“, což prý mělo znamenat „Operatio Astronomica Trigonometrica Imperante Ferdinand I, 1846“. Tento nápis ani vysvětlení ale neodpovídá skutečnosti a autor je zřejmě převzal odjinud.

Keš

Keš patří do série SLEPIČÍ HORY 🐓🐔🐤, proto si nezapomeňte opsat bonusový kód, který najdete v keši. Těm, kteří mají keš již dříve nalezenou, pošlu tento kód na vyžádání. Seznam všech keší v sérii.

Na tomto místě dříve byla keš se stejným názvem Kohout (GCVFZ9) od lakuse, který mi toto místo přenechal, abych zde mohla založit tuto novou keš. Za což mu patří mé velké díky. Původní keš (skleněná) založil již 17.4.2006 Brouk & spol. a 7.6.2011 jí adoptoval lakus team.