Téměř zmizelá tvrz ze 14. století nepříliš obvyklé dvoudílné dispozice, která byla pravděpodobně opuštěna na počátku 16. století.
Dům čp. 223 na místě tvrze; vpravo v místě průjezdu je vidět sníženina - zřejmě zbytek vnitřního příkopu oddělujícího centrální pahorek od nástupní plošiny
Prosínky, Proseničky či Malé Prosenice, kde tvrz stávala, jsou nyní místní částí obce Prosenice, které leží asi 2 km od Přerova. Zbytky tvrze se nacházejí v místech domu čp. 223 a v jeho přilehlé zahradě při mlýnském náhonu Strhanec v místě, kde se dodnes říká „Na vale“ (přímo naproti zdejšímu cukrovaru).
Půdorys tvrziště
Stavení čp. 223 by v sobě snad mohlo ukrývat zbytky kamenného jádra tvrze. Dům dosud stojí na vyvýšeném místě a oproti západní straně (v místě předpokládaného vnitřního příkopu) je o necelý 1 metr převýšen. Od jihu od zahrady je převýšení ještě zřetelnější a dosahuje něco ke 2 metrům. Vnitřní příkop, chránící jádro tvrze, je na severu a jihu zanesen a vnitřní val kolem něj se z části dochoval pouze na jihu v zahradě domu čp. 223. Louka na jihu v místech předpokládaného příkopu bývala ještě donedávna značně podmáčená. Suché roky poslední dekády však dokázaly vysušit i ji. Vnější val, který vymezoval dvojdílné utváření tvrze a byl dobře patrný ještě na začátku 20. století, se do dnešních dnů v náznacích dochoval pouze na severu, kde tvoří nepatrný terénní stupeň v předzahrádkách protějších stavení. Jak již bylo výše uvedeno, tvrz byla zřejmě dvoudílné dispozice, přičemž jádro tvrze přibližně zaujímá nynější stavení čp. 223, které bylo obklopeno asi 15 metrů širokým příkopem a valem vymezujícími toto jádro od druhé, menší části tvrze, jakési nástupní plošiny. Tato oválná plošina o průměru necelých 15 metrů se nacházela pod jádrem, od něhož byla oddělena valem jádra tvrze, který tak vytvořil mezi těmito jejími částmi příkop široký cca 10 metrů. Tato nástupní plošina je dnes reliéfně čitelná pouze z její západní strany, kde je oproti okolnímu terénu bývalého vnějšího příkopu a valu převýšena cca o 1,5 metru.
Čelo nástupní plošiny od západu
Podle náznaků by se mohlo jednat o nejjednodušší typ tvrze typu motte, tedy věžovitý objekt na centrálním pahorku obklopeném příkopem a valem s palisádou (viz např. hrádek Kasařov či tvrz v Dobroticích u Holešova) s malým předhradím. Bez archelologického průzkumu však nelze určit, zda šlo o stavbu celokamennou či dřevěnou jen s kamennou podezdívkou.
Možná podoba tvrze od jihu...
.
... a srovnání s dnešním stavem - celkový pohled na tvrziště od jihu
Historie tvrze
Po Prosenicích (neznámo, zda šlo o tehdejší Prosenice či Proseničky) se již v roce 1275 píše Lev, to však zdejší tvrz asi ještě nestála. Vznik tvrze je možno klást nejspíše někdy do poloviny 14. století, kdy se Prosenice či Proseničky objevují v predikátu více osob. Výslovně se tvrz připomíná až v roce 1406, kdy Tervard z Domažlic prodal ves a tvrz bratřím z Lutopecen a ti posléze Artlebovi z Věteřova, který se připomíná roku 1412 v Prosínkách (Proseničky, Malé Prosenice). Dále se tvrz v Prosínkách připomíná roku 1446, kdy ji kupuje Petráš z Ochab, jehož potomci zde seděli až do roku 1480. Ruprecht z Vrchlabí prodal roku 1482 tvrz a ves Proseničky významému a bohatému moravskému šlechtici Vilémovi z Pernštejna a na Helfštýně, který je připojil k helfštýnskému panství. Tvrz tehdy nejspíše ztratila svou sídelní funkci a na konci 15. či na počátku 16. století zanikla.
Nepatrný náznak okružního příkopu v boční části ulice Maloprosecká na severní straně tvrziště
.
Stále dobře patrný vyvýšený centrální pahorek od jihu - detail
Jelikož tvrziště je ve vesnické zástavbě a jde o soukromý majetek, není samozřejmě veřejnosti přístupné, proto prosím neobtěžujte majitele domu ani okolních nemovitostí přílišnou zvědavostí, či dokonce pokusy o vstup na pozemek, keš stejně není poblíž domu ani zahrady. Umístili jsme ji proto poblíž pod zábradlí na začátku mostu přes náhon Strhanec. Keš je přichycena magnety dole na spodní straně zábradlí na severozápadní straně mostu, viz fotohint. Krabička je větší micro (větší tictac) a vleze se do ní CWG, geocoin i menší TB. Místo je docela frekventované, ale spíš kvůli většímu množství projíždějících automobilů, než kvůli lidem, přesto buďte při odlovu obezřetní, ať nám krabka dlouho vydrží. Vracejte ji prosím přesně na stejné místo, kde má být dle hintu, aby ji další lovci zbytečně nehledali a nevzbuzovali nežádoucí pozornost.
V logbooku jsou uvedena další bonusová čísla, která se možná jednou budou hodit.
Zdroj – Hrady.cz
– Plaček, M.: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, zámků a tvrzí, Libri, 2001