Tato jednoduchá mysterka je věnovaná vzpomínce na starou pláničku,kolem které jsem denně chodívala ze školy.
Stará plánička,co na kopci stávala,
dlouhá léta trpké ovoce dávala.
Na svém místě stála osamocená,
větrem,deštěm bičovaná,
žárem,mrazem sužovaná.
Těmi živly byla přikrčena,
ale zároveň i zocelena.
Do všech stran se plánička dívala a
hodně věcí viděla.
Lidi pracující na poli,
starou cestu lemovanou topoly i
děti vracející se domů ze školy.
Mnoha lidem stala se hrušeň středobodem.
Rádi se u ní zastavovali a
spolu s ní se pohledem kochali.
Spoustu let shlížela plánička na boží svět.
Až jednou ten starý stromeček,
nahlodal v nitru červíček.
Tak usilovně pracoval,až ji celou vykotlal.
Všemu navzdory vedla pláňka dál svůj boj,
až jednoho dne prohrála ten souboj.
Kopec bez pláňky posmutněl a
na dlouhou dobu osiřel.
Po čase se lidé na pláničku rozvzpomněli a
na jejím místě nový stromek vysadili.
Hruštička se ve větru tetelí i zmítá,lístky třepotá a
v ní dál pokračuje ten věčný koloběh života.
K získání souřadnic finálky je potřeba zjistit tyto údaje:
Kdo nahlodal starou pláničku?
Červotoč : A=4
Dřevokaz : A=1
Červíček : A=7
Co je nyní na místě staré pláničky za stromek?
Třešnička : B=8
Hruštička : B=2
Švestička : B=5
Co lidé u pláničky dělali, když se u ní zastavili?
Pohledem se kochali : C=9
Dobrou svačinu si dávali : C=3
O smyslu života uvažovali: C=6
Vzorec finálky :
50 05.(A-B)(4*B)A
15 14.C(C-B-A)(3*B)
Přejeme pohodové hledání