Želvy (Testudines) jsou významnou, rozmanitou a značně rozšířenou skupinou vyhynulých i recentních (v současnosti stále žijících) plazů.
Želvy se od ostatních plazů odlišují především tím, že je jejich tělo obvykle chráněno kostěným krunýřem, který se dělí na hřbetní (karapax) a břišní (plastron). Vyvinul se z jejich žeber. Do tohoto řádu se zahrnuje i několik dnes již vyhynulých druhů. Nejstarší druhy blízce příbuzné želvám žily před zhruba 220 miliony let v období triasu (rod Odontochelys), což z nich dělá jednu z nejstarších dosud žijících skupin plazů (o mnoho více než ještěři nebo hadi). Příslušníci skupiny Testudines (želvy) se poprvé prokazatelně objevili ve střední juře. Na světě žije více než 350 druhů želv (k roku 2017 odhadem 356 druhů), řada z nich je silně ohrožených. Želvy jsou studenokrevní živočichové, což znamená, že teplota jejich těla se mění podle okolního prostředí. Jsou typicky dlouhověké, někteří jedinci se dožili prokazatelně i více než 180 let, např. želva sloní. Želvy jsou rozšířené prakticky po celém světě (mimo polární oblasti), zejména pak v oblastech s teplejším klimatem.
Rozměry
Velikost želv se značně různí. Mořské druhy dorůstají obvykle obrovských rozměrů, zatímco sladkovodní želvy jsou typicky daleko menší (ale jsou zaznamenáni i jedinci 2 m dlouzí). Suchozemské želvy mohou dorůstat až do velikosti želv mořských. Největší želvou na světě je v současné době kožatka velká - mořská želva, která váží i přes 900 kg a jejíž krunýř je až 2 m dlouhý. Nejmenší želvou je Homopus signatus signatus (poddruh želvy trpasličí), která měří necelých 8 cm a váží pouhých 140 gramů.
V prehistorických dobách byly po celém světě hojně rozšířeny želvy sloní, avšak s příchodem člověka tento druh téměř vyhynul. Předpokládá se, že je lidé lovili jako potravu. Nyní můžeme želvy sloní najít pouze na Galapágách. Dorůstají do velikosti přes 130 cm (délka) a váží okolo 300 kg. A želvy obrovské žijící na Seychelských ostrovech. Dorůstají do velikosti přes 120 cm (délka) a váží okolo 200 kg. Mezi největší želvy celé geologické historie patřil obří mořský svrchnokřídový druh Archelon ischyros s délkou těla až 4,6 metru a s hmotností asi 2,2 tuny. Podobně velký byl také jihoamerický miocénní druh Stupendemys geographicus, jehož krunýř mohl být dlouhý až kolem 3,3 metru a hmotnost dosahovala asi 1145 kg.
Systém želv
Želvy se podle způsobu vtahování krku do krunýře dělí do dvou podřádů - skrytohlaví a skrytohrdlí a ty pak do 14 čeledí.
Podřád skrytohlaví: čeleď matamatovití (matamata třásnitá), terekovití (tereka velká)
Podřád skrytohrdlí: čeleď kajmankovití (kajmanka supí), emydovití (želva bahenní, želva nádherná), želvovití (želva žlutohnědá, želva zelenavá, želva obrovská, želva sloní), kožatkovití (kožatka velká)
Znáte rčení "plakat jako želva"?
Mořské želvy mají v blízkosti očí žlázy k vylučování přebytečné soli z těla, kterou přijímají při pití mořské vody. Tyto žlázy se podobají slzným kanálkům a z nich odkapávají kapky silně koncentrovaného roztoku mořské soli.