Keš inspirovnána keší - Po stopach borotinskeho odboje (GC1XTP8)
Na úvodních souřadnicích keš nehledejte.
Historické městečko Borotín nedaleko Tábora, v hornatém kraji, s méně plodnou půdou, obývané drobnými zemědělci, bez průmyslu, bez větších dopravních spojů, snad právě pro tyto vlastnosti a svoji krásnou romantickou polohu mělo významnou úlohu v národním odboji v letech 1939-1945, v době jedné z největších našich národních porob v dějinách našeho národa.
Organizace odboje v Borotíně byla založena v prvních měsících roku 1941 mlynářem Václavem Houškou z Borotína, který navázal styky s dříve již založenými organizacemi v Chotovinách prostřednictvím Josefa Pistoriuse z Chotovin a v Mezně prostřednictvím Emanuela Vobruby z Mezna.
Jaroslav Vacek (10. listopadu 1894 Tábor – 23. srpna 1944 Drážďany) byl československý legionář, vrchní dozorce krajské věznice, vlastenec, funkcionář protinacistického odboje, oběť nacistické okupace (popraven).
Počátkem roku 1943, když organisace odboje dosáhla plného rozmachu a chystala se na všech polích svého programu provésti větší akce a kdy byla již svou početností s to něco vykonati, přišla znenadání do Borotína zpráva, že dne 29. ledna 1943 byl zatčen v Plané n. Luž. člen krajského výboru učitel Hofmann a že gestapu v Táboře po delším vyšetřování označil jako členy krajského vedení Houšku, Vyčichla, Vacka, Krátkého, Pejchara a druhý den nato Pistoriusa.
Jako spojka mezi členy krajského vedení odboje v Borotíně fungoval k předsedovi Vackovi v Táboře student Jiří Mikula, zv. Študáček. Jako spojky mezi Houškou a Pejcharem fungovali Václav Němeček a Karel Denemark, oba železniční zaměstnanci z Borotína, dojíždějící do zaměstnání v Táboře.
K bezpečnému ukrytí gestapem stíhaných osob byly Karlem Hronkem vybudovány za pomoci Houšky a Vyčichla dva lesní podzemní kryty (bunkry). Místa pro jejich umístění vyhledal František Vyčichl. Potřebné dřevo ke stavbě obstaral Josef Kroužek ze Řevnova na pile u svého zaměstnavatele, tesařského mistra Jana Míky v Chotovinách.
Hrad Borotín asi 1905-1925
Z příslušníků odboje poskytovali přístřeší pracovníkům odboje zejména František Jouza a František Švehla z Kamenné Lhoty. Jiným způsobem se zasloužili: Vojtěch Vanžura, Josef Sládek, Jan Jindrák, čp. 159, učitel Josef Tůma a mnoho jiných.
Z četnické stanice Červený Újezd: vrchní strážmistr František Vojta, strážmistr Josef Černý, štáb. strážm. Antonín Kubát a František Študera.
Na stagích zjisti následující informace:
Stage 1 (Pamětní deska - Karel Hronek)
A = první číslo na desce
Stage 2 (Pamětní deskana domě č.p. 45)
B = 1 - pokud je na desce jméno Hynek a PavelB = 9 - pokud je na desce jméno Hynek a Božena
B = 7 - pokud je na desce jméno Karel a BoženaB = 4 - pokud je na desce jméno František a MiloslavB = 0 - pokud je na desce jméno František a Miroslav
Stage 3 (Pamětní deska František Vanžura)
C = poslední číslo na desce
Stage 4 (Pomník obětem I. a II. světové války)
D = počet šroubů na deskách, děleno 2
Vzoreček finálních souřadnic:
N 49° 30.ADA E 14° 36.CBB
Kontrolní součet všech souřadnic: 53