Dolní Les

(do roku 1948 nazýván též Dolní Valteřice nebo jen stejně jako německy Niederwald) byl založen jako ves mlatců - zahradníků roku 1599 u staršího stejnojmenného panského dvora. Drobná zemědělská osada pak patřila trvale k Vlčicím, i když měla od konce 18. století vlastní katastrální území. Dolní Les nebyl po II. světové válce plně dosídlen a v 50. a 60. letech počet obyvatel výrazně klesl na zlomek předválečného stavu. Z 45 domů napočtených roku 1900, respektive 38 domů napočtených roku 1930, jich roku 2001 zbylo jen 9.

1887 - kaple Neposkvrněného početí Panny Marie

Střecha má novou krytinu ze staršího plechu. Mimo zadní stranu věže má novou fasádu; zadní strana věže má novou, ještě nenatřenou omítku. Okna a dveře jsou opraveny, ve vstupu je nová mříž. Kolem je nově uděláno odvodnění. Vykáceny okolní stromy. - Původní kaple ve vsi, zakreslená již na mapě Stabilního katastru z roku 1836, byla na počátku 20. století už byla dosti zchátralá a v roce 1904 musela být kvůli hrozbě zřícení dokonce policejně uzavřena. Následně zastupitelstvo ve Vlčicích shválilo postavení nové kaple pro Dolní Les. Byl zvolen stavební výbor s předsedou Heinrichem Kittelem a jíž roku 1905 se započalo se stavbou. Pro stavbu bylo vybráno nové místo cca 214 m jihovýchodním směrem od místa původní kaple (ta stála na souřadnicích 50.348324°N, 17.068123°E). Na financování nové kaple se podílel vratislavský kardinál Georg Kopp (5.000 rakouských korun), zbývajících 5.000 rakouských korun věnovaly obec Vlčice a místní část Dolní Les. Materiál pro stavbu byl získán z následujících míst - lomový kámen z Bukové a z vrchu, nazvaném Strážiště (Hutbert) (téměř bezplatně); cihly na zdivo z Bukové (od pana Michlera) a z větší části od firmy Schenkenbach z Uhelné; stavební dříví z vlčického panství z arcibiskupských lesů, od majitele statku Buková pana Budeho a ze statku Tomíkovice a ze Strážiště (Kaní hory?, Hutberg); písek od Antona Buchmanna, Dolní Les čp. 29; vápno z Vápenné. Stavitelem byl Albert Polak ze Žulové, na stavbě se podíleli obyvatelé Dolního Lesa. Do zimy 1905 byla dovedena stavba pod střechu. Z řemeslníků se podíleli zedníci vesměs z Dolního Les - Anton Schreiber (polír), (č.p. 14), Josef Buchelt (č.p. 10), Ernst Schreiber (č.p. 8), Josef Schreiber (č.p. 37), Richard Machunze (č.p. 24), Robert Kittel (č.p. 25); tesaři Franz Krusche z Vojtovic a Josef Schulz z Vlčic; přidavači opět z Dolního Lesa - Josef Schön (č.p. 18, Ferdinand Peter (č.p. 31), Johann Stehr (č.p. 35), Heinrich Adolf (č.p. 36); pokrývač Hans Rösner z Žulové; instalatér Schneider z Žulové; truhlář Robert Buchelt (Dolní Les č.p. 15); kovář Robert Hanel (Dolní Les č.p. 39). Vnitřní vybavení: dlažbu dodal a položil pan J. Fieber z Mikulovic a lavice pro cca 90 míst zhotovil truhlářský mistr Robert Buchelt a jeho syn Joseff. Pěkný oltář Matky Boží se sochou Neposkvrněného Početí spolu se sochou sv. Rocha vytvořil sochařský mistr Franz Tinz ze Skorošic, pozlacení oltáře a výmalbu provedl malíř kostelů Alois Bauch z Vidnavy. Zbývající předměty věnovaly jednotlivé rodiny. Nakonec byly pořízeny dva zvony do věže kaple. Malý zvon pocházel ze staré kaple a nesl nápis: „Nepumuk Sauer geschafft 1723“ (Nepumuk Sauer věnoval 1723) a vyobrazení Krista na kříži. Druhý zvon, podstatně větší, byl koupen od Petera Holzera z Vídeňského Nového Města. Oba zvony padly za oběť v 1. světové válce a poté byl pořízen nový ocelový zvon. Kaple byla slavnostně vysvěcena v den svátku Narození Panny Marie dne 8.9.1906. Vysvěcení nemohl provést sám kardinál, a tak tímto aktem pověřil děkana Antona Haukeho z Bernartic u Javorníka, který byl vlčickým rodákem. Další duchovenstvo: kaplan Franz Seichter, který byl později farářem v Heřmanovicích, farář z Uhelné, který měl kázání, kaplan Vinzenz Brauner z Javorníka, pozdější děkan ze Zlatých Hor. První svatou mši celebroval tehdejší kaplan Franz Seichter z Vlčic. Od této doby se mše v kapli konaly jednou za 3 - 4 týdny a vykonával je všem známý představitel z čela poutních procesí a předčítač růžence Ernst Schreiber (nebyl duchovní). Po jeho smrti v roce 1936 funkci převzal podle nejlepšího vědomí a svědomí jeho syn Josef a vykonával ji až do vyhnání v roce 1946. Během 1. světové války věnovala rodina A. & M. Schreiberových kříž z mramoru s nápisem „Im Kreuz ist unser Heil“ („V kříži je naše spása“). Ve 30. letech 20. století renovoval malířský mistr Emanuel Gert z Vlčic vnitřek kaple. Posledním větším nákupem bylo pořízení harmonia v roce 1938. - Původní kaple je zakreslena na mapě Stabilního katastru z roku 1836. - Pozemek s kaplí patří obci Vlčice.

Zdroj: časopis Altvaterbote, přeložil Ing Günter Fiedler