Popis kešky
CvB(N)N – Zapomenutý větrný mlýn - verze 2
Když se řekne větrný mlýn, většině z nás se asi automaticky vybaví Nizozemí. Ale i v českých zemích stávalo těchto staveb mnoho. Ačkoliv jich spousta zanikla, některé si ještě stále můžete prohlédnout. A na jeden z nich bychom Vás chtěli pozvat k nám, na Brandýsek.
Tato keš je součástí otevřené série CvB(N)N – Co v Brandýsku (Ne)Najdete
Nejprve trocha historie. První větrné mlýny (tehdy vlastně teprve větrná kola) začaly vznikat několik tisíc let před naším letopočtem v Číně a Přední Asii. Sloužily nejprve k čerpání vody, později se začaly používat i k mletí obilí. Nejstarší skutečné větrné mlýny, které se dochovaly, nalezneme v Egyptě nedaleko Alexandrie. Jsou staré přibližně 3000 let. Do Evropy se větrné mlýny dostaly pravděpodobně díky Arabům, kteří obývali Pyrenejský ostrov. První písemná zmínka o větrném mlýně na evropském území pochází z Anglie z roku 833. K šíření větrných mlýnů po Evropě pomohli především mnišské řády, ale také účastníci křížových výprav v 11. a 12. století. Například v Nizozemí, které je dnes větrnými mlýny proslulé, je první mlýn doložen v roce 1274. O pouhé 3 roky později, tedy v roce 1277, vznikl první větrný mlýn i u nás – na zahradě Strahovského kláštera.
Jsou všechny větrné mlýny stejné? Samozřejmě, že ne. Již na první pohled si lze všimnout, že každý vypadá trochu jinak. Co se týče jejich konstrukce, můžeme rozlišovat několik typů větrných mlýnů:
- Německý typ (také sloupový, beraní, samec) – tyto mlýny mají dřevěnou konstrukci a čtvercový či obdélníkový půdorys. Za větrem se otáčely celé, a to pomocí speciální točny, která se ovládala dřevěnou pákou. Vždy se jednalo o dvoupatrové budovy. Zajímavostí je, že tyto mlýny se často stěhovaly a jen málo z nich zůstalo na svém původním místě.
- Holandský typ (také samice) – jedná se o zděné mlýny s válcovým nebo kuželovým tvarem. Střecha tohoto typu mlýna je otáčivá, s větrným kolem a má tvar jehlanu. Pohyb střechy je nejčastěji zajištěn kolečky, pohybujícími se po kolejnici. Mlýny mohou být vysoké 8 – 14 m. V tomto mlýně mohl bydlet mlynář se svou rodinou.
- Mlýnky s turbínou – mlýnky tohoto typu se od ostatních dvou liší především svou velikostí – jsou menší. K pohonu využívají malou turbínu, vyrobenou z kovu, která se jako jediná součást mlýnu natáčí. Půdorys má tvar obdélníku. Mlýnky slouží k výrobě mouky pro osobní spotřebu.
- Větrná čerpadla – v tomto případě se vlastně nejedná o mlýn v pravém slova smyslu, protože neslouží k mletí mouky, ale k čerpání vody. Využívaly se především v Nizozemí k vysoušení a rozšiřování území. Čerpání vody se provádělo pomocí tzv. Archimedových šroubů, které otáčením přepravovaly kapalinu.
- Kromě těchto 4 typů samozřejmě existují i další druhy mlýnů. Většinou se jedná o nějaké speciální konstrukce, často vzniklé kombinací předchozích typů. Některé z nich jsou stále k vidění, jiné již zanikly.
A jaký je vlastně princip fungování větrného mlýna? Je to celkem jednoduché. Vítr, který se opírá do lopatek mlýna, roztáčí mlýnské kolo. Energie větru je pak přeměněna na energii kinetickou a ta je využita k mletí obilí.
V podstatě stejně fungují i dnešní větrné elektrárny. Vzniklá kinetická energie se však nepoužije na mletí, ale přemění se na energii elektrickou, která je pak přiváděna do sítě.
Určitě Vás také zajímá, kolik větrných mlýnů se v současné době v České republice nachází a kde je můžete najít. Informace jsou různé. Alespoň částečně dochovaných větrných mlýnů je v České republice přibližně 72 – z toho 16 německého typu a 56 holandského typu. Zajímavé ale je, že v době největšího rozmachu mlýnů na našem území bylo až třikrát více mlýnů německého typu. Ty ale zanikají rychleji než holandské (patrně i kvůli své dřevěné konstrukci). Nejvíce dochovaných mlýnů najdeme na Moravě. Nejblíže od nás jsou větrné mlýny v Doníně a na pražském Břevnově. Oba jsou však nepřístupné. No a nesmíme zapomenout zmínit ani největší dochovaný větrný mlýn. To je mlýn Světlík v Horním Podluží, nedaleko Varnsdorfu.
Pokud byste chtěli zjistit, kde všude se u nás větrné mlýny nacházely, nebo ještě stále nachází, můžete se podívat na mapu dostupnou na této stránce: http://www.povetrnik.cz/. Naleznete zde také další informace o větrných mlýnech.
A závěrem ještě něco o tom našem brandýském větrném mlýně. Jedná se o velmi dobře zachovalý kousek holandského typu.
A kde že se tento mlýn nachází? To zjistíte po vyluštění této šifry:
ppp pmmmpp pfmmmmmpmmppfmmmmmfmp pmmmppmpmmpppppmmmmmffmp pfmmppfmpfmmmppfmppmmmppmpmpppmmm
mmm mpp pmmmpp pppfmfpmfmmmmmffmppffpppmmmmmffmp mpmmppfmmmppfmp ppffmmppmfmmmppfmpmpmmppfmmmppfmp
Použité zdroje:
Databáze větrných mlýnů a čerpadel [online]. [cit. 2021-03-29]. Dostupné z: http://www.povetrnik.cz/
Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku [online]. [cit. 2021-03-29]. Dostupné z: http://vetrnemlyny.unas.cz/index2.htm
ČIHÁKOVÁ, Lenka, 2012. Romantika českých mlýnů. Jihlava. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava, Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Eva Horňáková.
Větrné mlýny [online]. [cit. 2021-03-29]. Dostupné z: http://www.mlyny.unas.cz/index_dve.htm
KUCHAŘ, Marek, 2019. Větrné mlýny z celého světa - co mají společného? DŘEVOSTAVITEL [online]. [cit. 2021-03-29]. Dostupné z: https://www.drevostavitel.cz/clanek/drevene-vetrnne-mlyny
Větrný mlýn Světlík - největší dochovaný mlýn v České republice, c2021. Kudyznudy.cz: CzechTourism [online]. [cit. 2021-03-29]. Dostupné z: https://www.kudyznudy.cz/aktivity/vetrny-nllyn-svetlik-nejvetsich-dochovany-mlyn-v