Obec Řepín nelze přehlédnout už z dálky – dominuje jí totiž novogotický kostel se dvěma věžemi, postavený jako zmenšená kopie Týnského chrámu v Praze. Kostel je zasvěcený Panně Marii Vítězné a údajně ho roku 1850 nechala vystavět Štěpána, kněžna Rohanová, aby s Boží pomocí napravila nevěrného manžela.
Název Řepín nepochází od řepy, ale od názvu místa, kde roste řepinka, která se řepí – tzn. zachycuje. V obci a jejím okolí bylo nalezeno velké množství pohanských obětišť a pohřebišť, mimo jiné zde byla nalezena téměř kompletní kostra mamuta.
Již v roce 1145 se uvádí osada Řepín s velkými lesy, jako jeden z nejstarších majetků řádu premonstrátů. Později jej král Vladislav I. daroval klášteru v Litomyšli. Na počátku 13. století náležel Řepín řádu Německých rytířů. Od husitských válek měnilo panství Řepín často své držitele. Roku 1582 koupil Řepín Mikuláš Geršdorf rytíř z Geršdorfu. Ten byl po bitvě na Bílé hoře odsouzen ke ztrátě všeho jmění, poněvadž volil Bedřicha Falckého za krále. Řepín koupil za 20.000,- zlatých rýnských Filip Fabricius Plater z Rosenfeldu, císařský písař, který se v uvozovkách proslavil tím, že byl spolu se dvěma místodržícími vyhozen z okna Pražského hradu do jeleního příkopu. Zřízení první školy v Řepíně spadá již do 17. století. Majitelem panství v 17 století se stal Jan hrabě Walderode. Roku 1675 nechal vystavět na obecním pozemku proti faře přes cestu novou školní budovu. Když tento rod vymřel, stal se pánem na Řepíně roku 1806 Ludvík kníže Rohan Rochefort. Tenkrát řepínské panství obsahovalo Řepín,Vysokou Libeň, Zahájí, Krpy, Živonín a Hradsko. V roce 1876 bylo celé panství bez Hradska prodáno c.k. tereziánské akademii ve Vídni.
Za 2. světové války v obci působila partyzánská brigáda Národní mstitel. Dnes má obec podle posledního sčítání 681 obyvatel, do obce zajíždí autobus z Mělníka, je zde pošta, základní a mateřská škola, nově otevřené kadeřnictví a potraviny.