!!! Keška je v provizorním řešení!!!
Chmelová
Chmelová keška je v pořadí druhá z našich založených. Kešku zakládáme ke druhému výročí našeho lovení. Zároveň chceme oslavit 700 ulovených kešek. Ke chmelu máme hluboký vztah už od malička. Chmelnici máme doslova za barákem, a tak každý rok koncem srpna nasáváme vůni čerstvého chmelu. Pokud se na kešku tedy vypravíte poslední srpnový týden budete zde ve Vojkovicích taktéž svědci sklizně a sušení chmelu.
Chmel
Nejznámější druh chmelu je chmel otáčivý. Nejznámější je totiž kvůli jeho využití v pivovarnictví. Další využití nachází např. v lékařství. Má zklidňující a tlumící účinky, navozuje pocit spánku, snižuje bolesti, tlumí křeče či pomáhá v boji proti horečkám.
Využívány jsou jeho šištice či jeho žlázy. Sklizeň chmelu je cca v půlce až koncem srpna, kdy je obsah jeho účinných látek na maximu. Chmel se suší při teplotách mezi 40-50°C.
Chmel otáčivý
Chmel otáčivý je bylina z čeledi konopovité. Je to vytrvalá, dvoudomá rostlina, což znamená, že si vytváří pouze buďto samčí nebo pouze samičí květy. Jeho stonek vytváří liánu, která běžně dosahuje 3-5 metrů a při dobrých klimatických podmínkách může dosáhnou až 10 metrů. Díky tomu, že je trvalka, vydrží jedna rostlinka na jednom místě klidně až 25 let.
Historie chmelu
Chmel patří ke starším rostlinám. První písemné zmínky o jeho pěstování jsou již z roku 859. Ve středověku lidé pojídali jeho výhonky se solí, pepřem, olejem a octem. Lidé v té době totiž při jeho pojídání věřili v jeho léčebné účinky.
V Čechách
Chmel se v Čechách pěstuje již od 8-9. století. Začátkem druhého tisíciletí se chmel začal z čech vyvážet. Vyvážel se po Labi do sousedních zemí.
K významnému rozšíření chmelařství došlo za vlády císaře Karla IV, který si byl vědom předností chmelu pěstovaného v čechách. Postupně začal pěstování chmelu soustřeďovat na Rakovnicko, Lounsko či Klatovsko. Vytvářela se měšťanská sdružení, která vydávala řády pro pěstitele chmelu.
V období třicetileté války bylo v čechách pěstování na pokraji konce, což bylo příležitost pro ostatní země k rozšíření pěstování u nich.Chmelařství se na našem území začalo znovu vracet až v 18. století.Kvůli mnohým podvodům co se týče původu chmelu, zřídili v roce 1884 Známkovnu chmelu v Žatci.
Naše odrůdy
Česká republika patří mezi největší producenty chmelu na světě. Chmel se v čechách pěstuje ve třech oblastech - Žatecká, Úšťecká, a Tršická. Vojkovice patří do Úšťecké oblasti.
Hlavní odrůdou je ŽATECKÝ POLORANÝ ČERVEŇÁK. Tato odrůda patří do skupiny jemných aromatických chmelů. Žatecký chmel je světově nejuznávanějším aromatickým chmelem.
Další české odrůdy jsou BOR a SLÁDEK, PREMIANT, HARMONIE , KAZBEK, SAAZ LATE a RUBÍN. Všechny tyto odrůdy mají vyšší obsah alfa-hořkých látek.
Využití
Jak jsem již zmiňoval hlávky samičích květů nebo jejich extrakt se využívá při výrobě piva. Hlávky totiž obsahují hořčiny tzn. lupulin, který dodává pivu jeho chuť a aroma.
Dále se z něj vyrábí:
- Čaj z chmelových šištic
- Odvar proti padání vlasů
- Tinktura proti nespavosti
- Kosmetika
- Polštářky pro klidné spaní
Může být také využíván jako zelenina či proti molům.
výroba piva
- Šrotování - mechanické rozdrcení zrn
- Vystírání - míchání sešrotovaného sladu s vodou při teplotě 38 nebo 53°C ve vystírací kádi.
- Rmutování - proces, při kterém se na dvakrát štěpí složité sacharidy.
- Scezování - 30 minut dlouhý proces, při kterém se oddělí kapalná část rmutu od pevných zbytků sladu ( sladového mláta ). Konečným produktem teto fáze je sladina.
- Vaření - sladina se vaří v kotlích tzn: chmelovarech. Je to proces, pří kterém dochází odpařováním vody k regulaci hustoty a do sladiny se přidává i chmel a případně kořeni. Výsledkem vaření je tzn: horká mladina.
- Odstraňování kalů - z mladiny se odfiltrují zbytky chmelu a případně i koření.
- Zchlazení - horkou mladinu je třeba před dalšími kroky ochladit na zákvasnou teplotu 8°C. Tento procs probíhá v tzn: deskovém chladiči.
- Kvašení - Zchlazená a provzdušněná mladina se zakvasí speciálními pivovarskými kvasnicemi a pak přečerpá do otevřených nádob tzn: spilky. Podle druhu použitých kvasnic rozlišujeme dva druhy kvašení: spodní kvašení a svrchní kvašení.
- Dokvašování - pro dozrávání piva se používají uzavřené ležácké tanky. Dokvašování v nich probíhá při tlaku 1 atmosféry a teplotě do 2° Celsia. Spodně kvašená běžná výčepní piva zrají 3 až 4 týdny, ležáky až 60 dnů a speciální druhy i jeden rok. Svrchně kvašená piva mají dobu zrání podle druhu jeden týden až 12 měsíců.
- Filtrace - při filtraci se důkladně odfiltrují všechny zbylé kvasinky a případně opět kaly, pivo se tak stane průzračným.
- Pasterizace - při pasterizaci se pivo zahřeje na 60 až 80 °C a pak se prudce ochladí. Tím dojde k důkladné sterilizaci a pivo se zbaví všech mikroorganismů.
Podrobnější postup naleznete zde: Postup výroby piva
UPOZORNĚNÍ - Pro kačery menšího vzrůstu, pomocniček se vám bude hodit.
Děkuji FRadarovi za betatest.