Kapličkový hřbitov Traditional Cache

Kapličkový vesnický hřbitov s figurálnimi malbami a veršovanymi náhrobnimi texty
je zcela unikátni kulturní památkou. 

Myšlenka zbudovat zemřelým na ohradní zdi hřbitova pomníčky ve tvaru půlkruhové
arkády nesené dvěma sloupy patří místnímu faráři Vítu Cízovi.

 Za jeho působení v letech 1819–1854 byly postaveny téměř všechny kapličky. Pouze kaplička, na které je nápis zaznamenaný ve farní pamětní knize pod číslem 106, pochází z doby, kdy byl farářem František Toušek, který také dotyčný nápis složil a zapsal (1882–1913). Dále kapličky, na nichž jsou nápisy pod číslem 107 a 108, pocházejí z dob nástupce dr. Josefa Záruby (1913–1921). Tedy kromě těchto tří posledních byly všechny kapličky stavěny ve 40. letech 19. století za faráře Víta Cízy, který také všechny nápisy na pomníky složil.

První skupina tří kapliček byla stavěna z jara roku 1841. Tyto pomníky jsou zdobeny železnými křížky, obrazy patrona nebo patronky zemřelého. Podobné pomníky svým drahým chtěli postavit také Matěj Kubíček a ještě jeden chalupník. Jelikož se do trojice nikdo jiný nepřihlásil, postavil farář Cíza třetí pomník na svůj náklad pro jednoho lazara. Jelikož se postavené pomníky líbily všem osadníkům, vznikla myšlenka vybudovat další kolem celého hřbitova. Za čtyři roky stálo kolem hřbitovní zdi 60 kapliček. Scházelo jich dvacet, aby byl hřbitov zcela ohražen. Pátým rokem byl již celý hřbitov obehnán kapličkami.

Poté se kapličky začaly stavět přímo na zdi kostela. Vyjímku tvoří monumentální, architektonicky ztvárněný „památník“, věnovaný albrechtickým duchovním, charakteristicky uístěný k východnímu závěru kostela. Je zhotoven z cihel, 3,5 sáhu vysoký a 2 sáhy široký a místo železného kříže je kříž zlacený. Vymalována je na něm večeře Páně a ve spodní části plochy je rozsáhlý 48. řádkový nápis.

Od poloviny 19. století prošel albrechtický hřbitovní areál řadou úprav. Ty však jeho původní vzhled značně poškodily a porušen byl také kompoziční rytmus trojic památníku na ohradní zdi. Také vzlínající vlhkost poznamenala malby Františka Mikule. Proto již v roce 1883 musela být řada památníků opravena akademickým malířem Václavem Šebelem z Písku. Nejrozsáhlejší renovační akce proběhla v letech 1931–1934, při které Tomáš Peterka a akademický malíř Josef Kousal z Prahy opravili či spíše vymalovali patrně všechny kapličky. Poslední etapa restaurátorských a rekonstrukčních prací na obnově náhrobních obrazů a nápisů, kterou prováděl Karel Mezera s dcerou Klárou skončila v roce 1987. Záhy poté Karel Mezera ve věku 78 let zemřel. Po jeho smrti údržbu prováděla několik let jeho dcera Klára.

Keš je malá PET na poměrně frekventovaném místě. Byl jsem tu před uložením asi 5x , ale lepší místo pro kešku jsem prostě nenašel. Chovejte se prosím nenápadně, jste na vsi, kde každý cizí člověk je vždy sledován místními.