Zavedeme vás na místo, kde se tyčí impozantní 3m (někde uváděno 3,5m) vysoký dřevěný kříž. S křížem a nedalekou hájovnou je spojeno jméno Ediny Winkelbauerové, rozené hraběnky Clam-Gallasové. Hájovna, původně rohanská lesovna byla postavena ve druhé polovině 19. století správou sychrovského panství knížete Rohana. Rohanové zde měli velkou oboru, která se táhla až k Ještědu, a lesovnu (německy Forsthaus), která sloužila i jako zázemí pro urozené lovce. Pro tyto účely zde byla zřízena tzv. Knížecí komnata vyzdobená trofejemi. V létě 1882 v ní dokonce přespal následník trůnu korunní princ Rudolf s manželkou Štěpánkou, který si nedaleko odtud také odstřelil kapitální kus jelena. Na památku této návštěvy byla u lesovny postavena lavička princezny Štěpánky.

V rámci pozemkové výměny přenechali Rohanové v roce 1930 toto území s lesovnou Edině Winkelbauerové. Eduardina (1889–1970), třetí ze sedmi dcer Franze Clam-Gallase, byla velmi empatická žena. Starala se srdečně o zvířata (ve vídeňském paláci měla slepice, ještěrky či ježka) a od roku 1914 působila jako dobrovolná chirurgická sestra u Červeného Kříže.

Na tyrolské frontě se seznámila s Dr. Adolfem Winkelbauerem, jehož si později vzala za muže. Pobývali spolu zejména v Rakousku, ale velmi si oblíbili starou hájenku v Hořeních Pasekách, kterou nechala upravit jako svoje letní sídlo. Tehdy na střeše přibyla věžička, která vzhled bytelné fořtovny přiblížila trochu náladě zámečku na Nové Louce, který její otec Franz Clam-Gallas tak miloval. Rodina zde trávila nejvíce času od jara do podzimu, a to od počátku 30. let až do roku 1945. V roce 1935 nechala Edina nedaleko hájovny vztyčit kříž, který symbolizoval vděčnost i díkuvzdání za žité rodinné štěstí.

Symbol kříže však ve své tíze dolehl na rodinu v letech 1943–1945. Nejprve na východní frontě v uniformě Wehrmachtu padl druhorozený syn Leo, o rok později i prvorozený Andreas. Konec druhé světové války znamenal konfiskaci hájenky i pozemků a nemožnost návratu do Čech. Edina Winkelbauerová zemřela ve Vídni roku 1970.
Historická lesovna byla od té doby spjatá s činností podještědských hajných, kteří se zasloužili o to, že objekt i přes různé úpravy a přestavby zůstal v původní elegantní podobě. V současnosti je hájenka v rukou soukromých majitelů. 18. března 2021 ji poničil požár, ale po našem malém průzkumu to vypadá, že probíhá rekonstrukce objektu, tak snad bude zdařilá..
Dřevěný kříž navštívil až v 70. letech minulého století jediný válku přeživší syn Rudolf Winkelbauer, který nedlouho po druhé světové válce odešel z Rakouska do Spojených států amerických.