Tato keš je moje první keš dal jsem jí zde aby nebyla mezi lidma a také protože je tam nádherná kaplička.
Zděná barokní kaple sv. Františka je čtvercového půdorysu, omítnutá kombinací hladké a hrubé omítky a krytá jehlancovou střechou. Prostor v interiéru vyplňuje pískovcová socha ležícího sv. Františka, zřejmě umírajícího. Stěny kaple jsou členěny lizénovými rámci, s vpadlými zaoblenými rohy. Hlavní vstup s kamenným prahem na severní straně je lemován vlysem vyplněným hrubě opracovaným čedičem. Nad profilovanou hlavní římsou, uprostřed mírně segmentově vzedmutou, je jehlancová střecha, krytá prejzovou krytinou. Ve vrcholu je dvouramenný kříž. Interiér je zaklenut kopulí. Ležící skulptura představuje světce, který je oděn v měkce řasené klerice se zkříženýma rukama na prsou. Kaple byla patrně postavena před rokem 1712. Že se jedná o sv. Františka Xaverského, nasvědčuje skutečnost, že byl zakládajícím příslušníkem jezuitského řádu a zemřel během své misijní cesty do východní Asie v jeskyni na mořském břehu. Podobné zobrazení umírajícího světce, které inspirovali jezuité, známe i z jiných míst, např. z Tuchoměřic. František Xaverský (1506-1552) byl baskického původu z Navarry, kde se narodil na hradě Javier. Byl spolužákem a spolupracovníkem zakladatele Tovaryšstva Ježíšova Ignáce z Loyoly. V r. 1542 byl vyslán jako misionář do portugalské kolonie Goa (dnes nejmenší svazový stát Indie) na západním břehu indického poloostrova. Odtud podnikl misijní cestu do Japonska a chtěl působit i v Číně, která však pro Evropany byla uzavřena. Při čekání na vyřízení své žádosti na ostrově Šang-čchuan v blízkosti jihočínského Kantonu (Kuang-čou) onemocněl malárií a 3. prosince 1552 tam zemřel. Na ostrově byl provizorně pohřben a r. 1553 byly jeho ostatky převezeny na portugalské území Goa. Jeho pravá ruka byla jako relikvie převezena do Říma a uschována v chrámu Il Gesú. Papež Řehoř XV. jej 12. března 1622 prohlásil za svatého.