Erik a útěk z blázince
Erik byl, trochu podivín, ale v podstatě hodný člověk. Ke své smůle se ovšem často nechtěně připletl do různých nešťastných situací.
Jednoho nedělního rána se procházel okolo Soběslavi, rozhlížel se po okolní krajině a užíval si čerstvého vzduchu. Najednou uslyšel sirénu, a tak se ohlédl a spatřil sanitku, která se k němu blížila po polní cestě. Zvláštní, že jede zrovna tudy, pomyslel si Erik. Uhnul z cesty, aby mohla projet, ta ale místo toho zastavila přímo u něj a z okna se ozvalo: „To je určitě on! Rychle, chyťte ho!“ Než se Erik nadál, už přes něj dva zřízenci v bílých pláštích hodili síť s širokými oky.
„Co to děláte?!“ vzpamatoval se konečně Erik „A kdo jste?“
Ti dva se ale jenom zasmáli a nacpali nebohého Erika do auta. Potom znovu spustili sirénu a rozjeli se neznámo kam. Erik se rozhlížel po zadní části sanitky, ale nikde nebyla klika, a tak jen zděšeně seděl a čekal, co bude dál.
Asi po dvou hodinách jízdy auto zastavilo a zřízenci Erika vyvedli ven. Rozhlédl se kolem sebe a uviděl vysokou budovu se zamřížovanými okny. Nad vstupními dveřmi byl velký nápis „Ústav doktora Chocholouška“. Okolo budovy se nacházel park a kolem celého areálu byla postavena vysoká cihlová zeď. Jediným vchodem (a východem!) z areálu byla pevná železná brána, která se právě se zaskřípěním zavřela.
„Tak pojď, za chvíli bude oběd, potom tě ubytujeme. Neboj, bude se ti tady líbit,“ zamrkal na Erika zřízenec.
„To je nějaký omyl, já sem nepatřím,“ bránil se Erik „pusťte mě domů.“
„Haha, jasně, to říkají všichni, že jsou tady omylem,“ smáli se zřízenci, „My měli jasné instrukce, koho máme přivézt, a ty přesně odpovídáš popisu. Chyba je vyloučená,“ a odvedli Erika dovnitř.
„Tady je jídelna, tak se můžeš zatím seznámit s ostatními. Určitě si budete rozumět,“ uklidňoval ho zřízenec.
Erikovi už kručelo v žaludku, a tak si řekl, že by se přece jenom mohl nejdřív najíst, a potom hned vyřeší tohle trapné nedorozumění. Postavil se do fronty k výdejnímu okénku, kde za chvilku dostal na tác talíř s gulášovou polévkou a rohlík. Volné místo našel u stolu u okna, kde už sedělo několik dalších osob.
„Jééé, tebe jsem tu ještě neviděl,“ vykulil na něj oči starší pán sedící naproti, „ty jsi tady novej?“
„No, já jsem tady vlastně omylem, museli si mě s někým splést,“ povídá Erik.
„Neboj, to zezačátku říkají všichni,“ zamrkal na něj mladík napravo „ale uvidíš, že se ti tu bude líbit. A dělají tady nejlepší gulášovku v kraji. Já si jí vždycky trochu schovávám na večer,“ a s těmi slovy si nalil plnou lžíci gulášovky do kapsy od tepláků.
„Ale já sem vážně nepatřím,“ děsil se Erik „Kdo to tady vede? S kým si o tom můžu promluvit?“
„No přece starej Chocholoušek! Má kancelář v prvním patře. Ale moc si od toho neslibuj. Já jsem tady už deset let a za tu dobu se odsud ještě nikdo nedostal...“
Erik do sebe nacpal zbytek rohlíku a zvedl se. „Díky. Zajdu tam hned. Tohle se musí nějak vysvětlit.“
Vyběhl do prvního patra a zaklepal na příslušné dveře.
„Dále!“ ozvalo se zevnitř.
Erik vešel a za stolem uviděl proplešatělého pána v bílém plášti. „Dobrý den, já jsem Erik a dneska ráno mně vaši dva zřízenci unesli sem. Já sem ale vůbec nepatřím, asi se někde stala chyba...“
„Haháá, to říkají všichni! U nás se ale chyby nestávají.. hm, tedy rozhodně ne často! Maximálně jednou za deset let!“ odpověděl Chocholoušek.
„Vždyť vidíte, že jsem normální! Tak mě odsud pusťte!“ docházela už Erikovi trpělivost.
„Hmm, no dobrá, dám vám šanci, stejně jako všem před vámi. Odejít se odsud dá jedině přes vstupní bránu. Ta se otevírá kódem, který získáte správným vyplněním tohoto jednoduchého testu. Pamatujte si ale, že všechny odpovědi musí být správně a žádná chyba se nepřipouští! Pokud nejste blázen, nebude to pro vás určitě problém, hahaha..“
Erik popadl papír s testem a spokojeně vyšel ven. Uff, nějaký trapný testík, to zvládnu, nejsem přece žádné ořezávátko! Posadil se do stínu rozložitého javoru a s tužkou v ruce se začetl do testu. Úsměv mu ovšem pomalu začal mrznout na rtech. Co to proboha je? Dělá si ze mě Chocholoušek legraci? Nebo jsem opravdu blázen??
----------------------------------------------------------------------
Pomůžete Erikovi utéct z Chocholouškových spárů? Nebo se spíše zařadíte mezi jeho chovance?
---------------------------------------------------
