Na kukačku za vlky [TAK.2022]
Vlk arktický (bílý)
Latinsky: Canis lupus arctos
Třída: savci
Řád: šelmy
Čeleď: psovití
Délka těla: 90 - 170 cm (s ocasem)
Výška těla: 63 - 80 cm
Hmotnost: 40 - 60 kg
Délka života: ve volné přírodě 7 - 10 let, v zajetí až 15 let
Žije ve velmi chladných oblastech, kde se teploty pohybují silně pod bodem mrazu, a to i nižších, než -50 °C. Vlk arktický náleží k největším poddruhům vlka. V porovnání s ostatními poddruhy má hustší srst. Čenich, uši i končetiny má naopak kratší. Ve vlčích smečkách panuje přísná hierarchie, na jejímž vrcholu je dominantní pár, který tvoří alfa samec s alfa samicí. Jejich lovecké úspěchy spočívají spíše ve vytrvalosti než v rychlosti. Kořist jsou schopni pronásledovat celý den i noc. V oblastech, kde se arktičtí vlci vyskytují je jen velmi málo rostlinné stravy, a tudíž i málo býložravé zvěře. O potravu je tak v těchto drsných podmínkách nouze, a proto vlci zužitkují ze své kořisti co nejvíce. Takového zajíce sežere i s kůží, srstí, tukem a kostmi. Říše arktických vlků se rozpíná v nehostinných oblastech, které jsou jen velmi řídce osídleny lidmi. Proto mohou stále obývat 95% původní oblasti svého výskytu a díky tomu také nejsou, na rozdíl od mnoha ostatních poddruhů vlka, zařazeni mezi ohrožený taxon.
Prozatím je stav populace vlků arktických stabilní. Avšak tito vlci jsou loveni a chytáni do pastí lidmi, což může být v budoucnu aspektem možného ohrožení. Na kožichu těchto vlků se netvoří námraza, a byl proto tradičně používán jako lem límců a kapucí bund. Je tedy patrné, že jejich pronásledování bude narůstat úměrně k poptávce a ceně za jejich kožešinu. Na danou populaci mají nepříznivý vliv také měnící se přírodní podmínky spojené se změnou klimatu
Způsob života
Chladnému podnebí je velmi dobře přizpůsoben, oproti jiným poddruhům vlků má hustší srst. Žijí v přísně organizovaných společenských skupinách, ve kterých loví i brání území náležející smečce. Jejich úspěch při lovu spočívá ve vytrvalosti – kořist dokáží pronásledovat velmi dlouho potravou jsou především pižmoni, zajíci, sobi a tuleni. Doupata mají ve skalních jeskyních, mělkých jámách, otvorech v zemi či zvětšených doupatech lišek.
Rozmnožování
Páří se na konci března a začátkem dubna, období březosti trvá 63 dnů a vlčata se rodí koncem května až začátkem června. Doupata mají ve skalních jeskyních, mělkých jámách, otvorech v zemi, zvětšených doupatech lišek atd. V jednom vrhu je až 6 mláďat, o která pečují a krmí je oba rodiče, pomáhají také starší sourozenci.
Zajímavosti
Patří mezi největší poddruhy vlka. Smečku vede alfa samec s alfa samicí, kteří tvoří dominantní pár.
Ke keši
Přístup ke krabiččce je z dvou světových stran a vždy Vás čeka procházka dlouhá asi 2 km (počítáno i se zpáteční cestou). Nevjíždějte a neparkujte na soukromých pozemcích, nevítaná pozornost není žádána. Lze tuto trasu absolvovat s dětmi pod dohledem rodičů z důvodu bezpečnosti a i se psy na vodítku, Vaše trasa může procházet kolem výběhu zubrů.
Parkoviště východní: po lesní cestě rovnou za nosem a pokud budete chtít spatřit vlky a ne jen keš, tak pokračujte stále rovně, při příchodu k plotu ZOO mírně doleva a mezi výběhy (vlevo zubři, vpravo pštros a poté vlci).
Parkoviště západní: od parkoviště Vás povede cesta až k ZOO a při příchodu k vjezdu na parkoviště (určené pouze pro návštěvníky ZOO) se dáte vpravo těsně kolem plotu po polní cestě, která Vás dovede až výběhu vlků po levé straně. Nevjíždět až k ZOO, doba otevření je omezena a parkoviště je mimo otvírací dobu uzavřeno.
ZOO Tábor - smečka vlků arktických narozena 2.5.2015 - Argo, Matěj, Bard, Jack - 4 vlčí bratři, působí mile ale nejsou to žádní plyšáci ...nechodit blízko k plotu a nehladit !
Krásnou pohodovou procházku v předvánočním čase Vám přeje team tony03 - Štěpka a Rozárka
Zdroj:ZOO Tábor