Špičácký tunel
Tato celkem nenáročná procházka vás seznámí se špičáckým železničním tunelem a jeho historií. Obsahuje celkem tři zastavení, kde po správném zodpovězení otázek získáte souřadnice finální keše.
Obr. 1: Jižní portál tunelu
Za účelem zkvalitnění obchodního propojení mezi Čechami a Bavorskem, především pak pro dopravu uhlí ze severočeských dolů, byla v sedmdesátých letech devatenáctého století zprovozněna železniční trať Plzeň-Železná Ruda.
Stavitelé prorazili šumavský masiv několika tunely. Mezi zastávkou Brčálník a stanicí Špičák prochází trať pod Špičáckým sedlem tunelem dlouhým 1 747 metrů. Tunel byl postaven v letech 1874 - 1877 jako jeden z prvních železničních tunelů v tehdejším Rakousku-Uhersku.
Velikost a poloha tunelu byly významně ovlivněny volbou tratě, překonávající Šumavu pod sedlem mezi Špičákem a Pancířem - v úvahu přicházely dvě varianty, jedna s kratším tunelem o délce 890 metrů (měl ležet severovýchodněji, o něco výše), ale s obtížnější stavbou tratě na vysokých, těžko přístupných odlesněných svazích, v zimě se sněhovými závějemi a také obtížnější údržbou. Proto byla realizována varianta s delším tunelem.
Do roku 2007 se jednalo o nejdelší železniční tunel v České republice.
Ještě je třeba dodat, že na trase Plzeň - Železná Ruda jsou další dva tunely. První ze tří tunelů trati je 165 m dlouhý a nalézá se mezi stanicemi Dešenice a Zelená Lhota. Dalším tunelem, pak vlak projíždí mezí stanicí Železná Ruda město a Železná Ruda - Eisenstein a je dlouhý 198 metrů.
Obr. 2: Stavba tunelu
Stavba tunelu stála byla náročná, na odstřelení skály bylo třeba 90 tun dynamitu. Na stavbě pracovali dělníci z celého Rakouska-Uherska a Itálie. Celkem se na výstavbě podílelo více než 1000 železničních dělníků - tzv. barabů, z nichž mnoho bylo z Bosny, Dalmácie a Itálie. Někteří při stavbě zemřeli, protože je ale místní nikdy nepřijali a tehdejší magistrát v obavách před nepokoji a epidemiemi nedovolil provádět obřady v hlavním kostele, sloužila pro účely pohřebních obřadů obětem neštěstí na stavbě kaple svatého Antonína a svaté Barbory (nalezneme ji nedaleko žel. stanice Železná Ruda – město - viz keš GC9GT80).
Část barabů byla pohřbena na společném místě u tunelu. V roce 2002 bylo pohřebiště obnoveno z iniciativy Železnorudského klubu. (viz keš GC2H96W)
Obr. 3: Dělníci pracující na stavbě tunelu (barabové)
Unikátní byla u tohoto tunelu nejen jeho délka a fakt, že jeho část je v oblouku, ale i způsob ražení. Dělníci ho razili na šesti místech najednou. Ve dvou vjezdech - nad Brčálníkem a u nádraží na Špičáku - další místa jsou u bývalého hotelu Rixi a pak pod silnicí na Černé jezero, kde dělníci vyrubali dvě svislé šachty do skály. Ty vedly až do trasy tunelu, z každé šachty pak dělníci lámali a odstřelovali kámen už v budoucím tunelu. Šachtami pak nahoru vytahovali narubané kamenivo.
Pro ražby bylo projektováno jednotné použití anglické tunelovací metody, spočívající ve vyražení nejprve spodní štoly a potom jejího postupného rozšiřování. Při realizaci však byla vzhledem k rozdílným geologickým podmínkám a vlastnostem hornin tato metoda používána jen při ražbě ze severního portálu, zatímco ostatní ražby byly prováděny rakouskou tunelovací metodou - u této metody byla nejprve vyražena spodní směrová štola, z níž se zálomem přešlo ke stropu, k ražbě horní směrové štoly a z ní se poté razil zbytek profilu, přičemž se pracovalo v několika pasech najednou.
V roce 1877 bylo také slavnostně otevřeno společné česko-bavorské nádraží Železná Ruda-Eisenstein a trať Plzeň-Železná Ruda byla spojena s Bavorskou východní dráhou. Hraniční nádraží má za sebou ale pohnutou historii. Sloužilo oběma státům do 50. let 20. století. Komunistický režim pak nechal zastavit dopravu na české straně hranic, zazdít osobní pokladnu a vybudovat zátarasy na kolejích i v budově. Doprava na českém území byla obnovena až v roce 1991.
Obr. 4: Severní portál tunelu
JAK NA KEŠKU
Pro získání potřebných informací musíte nejprve navštívit tři místa:
1. Nádraží Špičák (N 49°09.697, E 013° 13.367)
Úvodní souřadnice zároveň představují místo, kde vás čeká první úkol. Údaj, který musíte zjistit, je nadmořská výška špičáckého nádraží (celé metry) zapsaná na ceduli na budově (seehöhe). První cifra představuje hodnotu A.
2.Sportovní areál (N 49°09.888, E, 013° 13.268)
Druhá zastávka vás zavede do sportovního areálu, kde se nacházíme nad vstupem do tunelu. Naučná cedule vám prozradí, kolik stála stavba tunelu. Ciferný součet znamená hodnotu B.
3. Nad tunelem (N 49°10.411, E, 013° 13.197)
Pak musíte dojít na rozcestí v blízkosti cesty na Černé jezero, které se nachází nad tunelem a zjistit, kolik šipek turistického značení se nachází na smrku za informační tabulí ? Počet znamená hodnotu C.
Finálka se nachází na souřadnicích N 49° 10.7B1 E 013° 1C.16A
(Kontrolní ciferný součet finálních souřadnic (včetně stupňů) je 54)
POZOR: Všechny dílčí zastávky i finálka se nacházejí nedaleko tunelu, ale v žádném případě ne v těsné blízkosti železniční tratě. Nevstupujete tedy do kolejiště ani se nepřibližujte k portálům. Hrozí riziko pádu nebo vážného zranění!!!
Zdroje:
- Špičácký (tunel). Atlas Drah Polska, Česká a Slovenska[online]. 2019-07-30 [cit. 2020-11-27].
- Špičák – Železniční tunel. TAGGMANAGER. CZ. [cit. 2020-11-27C]
- HOLEK, Josef. Z Nýrska do Železné Rudy se jezdí 140 let. Železničář. 2017-10-26 [cit. 2020-11-2]
- Špičácký železniční tunel (1747 metrů)[online]. www.sumavanet.cz [cit. 2020-11-27]