Hradiště

Objev místo pravěkého hradiště, které najdeš v jižní části města Plzně, v blízkosti stejnojmenné vesnice Hradiště. Tato vesnice postupně srostla se samotným městem.

• Prostor pravěkého hradiště je v současnosti bez hospodářského využití, postupuje zde přirozená sukcese směřující k zapojenému porostu dřevin.
• Přírodovědně nejcennější části lokality představují jižní a západní výslunné svahy. Pozvolným zarůstáním dřevinami dochází k ubývání počtu druhů rostlin i bezobratlých živočichů a stále více převládá několik málo konkurenčně silných druhů trav a dřevin – především trnka obecná (Prunus spinosa), trnovník akát (Robinia pseudoacacia), javor klen (Acer pseudoplatanus) a ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatior).
• Vhodný management pro zarůstající stráně: Kácení stromů, výřez křovin, systematická likvidace akátu, místy ruční kosení, jednoznačně nejvhodnější by bylo alespoň občasné přepasení. Průběh obnovy by bylo žádoucí zároveň dokumentovat a monitorovat.
• Luční porost na plošině (tvoří převážnou většinu plochy) vlivem absence hospodaření postupně degraduje. Biotop mezofilních ovsíkových luk je nahrazován druhově chudými porosty. Převažuje expanzní ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius) a další konkurenčně silné druhy trav. Zároveň je prostor pozvolna osidlován keři a stromy.

Pohled do historie

Na místě dnešní vyhlídky na Hradišti se v době bronzové a halštatské nacházelo pravěké hradiště. Mělo výhodné umístění mezi meandry řeky Úhlavy. Právě v meandru řeky byl ve středověku postaven dvůr U Hradu. Hradiště pak patřilo různým plzeňským měšťanům, chvíli i dominikánskému klášteru. Teprve potom připadlo toto území městu Plzni. Díky dostatku vody a blízkosti města zde v 17. století vznikly dva hamry, kolem kterých vyrostla malá osada. Později byla půda rozdělena do ještě menších částí a více majitelům. V 19. století vznikla místní kaplička. Na mapách z 19. století je vidět plošina hradiště. Je na ní orná půda a svahy slouží jako pastviny dobytka. Po první světové válce vznikaly nové usedlosti i domy plzeňských dělníků. V té době v Hradišti stále fungoval hamr a byly tu továrničky na nábytek (firma Černý) a na mazadla a tuky (firma Hastrlík). Na leteckém snímku z poloviny 20. století je ještě prakticky většina území hradiště nezalesněna. V posledních desítkách let je celé území bez hospodaření a dochází k postupnému rozvoji a zvyšování podílů ploch se zapojenými porosty dřevin. 

Co zde žije a roste

Najdeme zde zbytky výslunných strání s horninovými výchozy (odkrytá skála), na kterých se vyskytuje řada teplomilných původních druhů rostlin a drobných živočichů. Můžeš zde vidět hlaváč žlutavý, mařinka psí nebo rozchodník skalní. Na slunci se zde ráda vyhřívá zvláště chráněná ještěrka obecná.

Sukcese

Co vlastně slovo sukcese znamená? 

“Když rostliny rostou, mění své prostředí například vytvářením většího stínu nebo ovlivňováním úrodnosti půdy. Nakonec se místo stane méně vhodné pro rostliny, které tam právě rostou, a vhodnější pro rostliny s odlišnými požadavky. Protože semena a výtrusy se snadno přenášejí vzduchem, začne se tu dařit mladým rostlinám jiných druhů a celé společenstvo se mění. Nakonec převládne zcela nová skupina rostlin, které zvítězily v boji o světlo, vodu a živiny. S postupem změn vegetace dochází i ke změnám živočišných populací, neboť tím, jak se střídají rostliny, se mění také dostupná potrava a nabízený úkryt pro živočichy. Přírodní sukcese je řádný a předvídatelný sled změn v rostlinstvu osídlujícím určité území.” zdroj https://cs.wikipedia.org/wiki/Sukcese_(ekologie)

Tyto změny pokračují tak dlouho, dokud se společenstvo rostlin a živočichů na tomto místě neustálí v tzv. vrcholném stádiu. V České republice je to les. Jednou větou a zjednodušeně – pokud přestaneme louku sekat, postupně zaroste a stane se z ní les. 

Na zarůstajících plochách se daří tzv. invazním a expanzivním druhům. Jsou to druhy rostlin, které se na daném místě díky vhodným podmínkám snadno šíří. Expanzivní jsou domácí druhy (druhy běžné v České republice) a invazivní pochází z jiných míst naší planety, ze kterých je většinou přivezl člověk. Nejproblematičtější invazní druh v Hradišti je trnovník akát (Robinia pseudoacacia) a expanzní druh je trnka obecná (Prunus spinosa).

Zajímavosti

• Najdeme zde zbytky výslunných strání s horninovými výchozy, na které je vázána řada teplomilnějších původních druhů rostlin a drobných živočichů.
• Jedná se o prostor bývalého opevněného hradiště z doby bronzové a halštatské, které využívalo strategickou polohu mezi meandry řeky Úhlavy. Ze západu, severu a východu obklopuje plochu výrazný hinitokamenitý val. Na jihu je sráz k řece nejstrmější, proto zde bylo pravděpodobně jen lehčí opevnění. Převýšení plochy hradiště a řeky činí až 37 m. Opevněná plocha zabírá asi 1,5 ha.
• Na mapách z 19. století je patrné, že plošina hradiště byla využívána jako orná půda a svahy jako pastviny dobytka. Na leteckém snímku z poloviny 20. století je ještě prakticky celé území hradiště nezalesněno. V posledních desítkách let je celé území bez hospodaření a dochází k postupnému rozvoji a zvyšování podílu ploch se zapojenými porosty dřevin.
• V minulosti se zde také těžil písek.

Plzeňské poklady mají i své webové stránky.