Mikulka

Území okolo vrchu Mikulka nabízí ukázky ploch ponechaných přírodě. Volná místa porůstá vegetace rostlin, které zde nachází příhodné podmínky. Vzniká tak území, které můžeme nazvat městskou divočinou.

Na tomto území se dlouhodobě počítá s výstavbou silničního průtahu, proto se o toto místo nepečuje a je ponecháno svému přirozenému vývoji. Plocha je tedy z velké části zarostlá vegetací, kromě pěšin, které pravidelně prošlapávají lidé, kteří si zde zkracují cestu z Roudné do Bolevce nebo toto místo využívají k procházkám a venčení psů. Pravidelně se seče plocha hřiště v jihovýchodním cípu lokality.

Na Mikulce můžeš pozorovat jev, kterému se odborně říká sukcese. Velmi zjednodušeně jde o proces, při kterém rostliny obsazují volné plochy. Na konci tohoto procesu je v naší středoevropské přírodě les. Více se o sukcesi dočteš také u lokality Hradiště. Při postupující sukcesi se mezi rostlinami setkáš s takzvanými invazními druhy. Mezi ostatními rostlinami se úspěšně prosazují a snadno se šíří. Ty mohou představovat vážnou hrozbu pro přírodní lokality po celém světě. Ohrožují jejich stávající pestrost.

Vzrůstající pohyb lidské populace výrazně napomáhá rozšiřování těchto druhů. Jsou do nových území zavlékány úmyslně, například jako okrasné rostliny – těmi byly v druhé polovině 19. století i dnes tak nepříjemné křídlatky, netýkavka žláznátá či bolševník. Další možností je neúmyslné a nevědomé zavlečení spolu s jiným druhem. Je i třetí varianta, druh doputuje na území samovolně. Příkladem z poslední doby na našem území je invaze středomořského křižáka pruhovaného.

Na Mikulce se setkáš s následujícími invazními druhy – zlatobýlem kanadským, trnovníkem akátem a křídlatkou japonskou.

Na  odkrytých písečných a osluněných plochách, na Mikulce nyní především v bezprostředním okolí cest, žije více blanokřídlých druhů s poetickými názvy: pískorypka hedvábná, hedvábnice vratíčová a ploskočelka šestipásá. Jedná se takzvané včely samotářky. Na rozdíl od včely medonosné, která tvoří velká společenstva, žijí tyto včelky převážně osamoceně, jak je patrné z jejich jména. Můžete zde potkat také nejméně šest druhů čmeláků, tři druhy mravenců, brouky prskavce menšího a většího, zlatohlávka tmavého nebo zdobence skvrnitého. Přítomnost hmyzu v krajině je pro přírodu, včetně člověka, životně důležitá. Většina rostlin je na závislá na opylování hmyzem. Pouze část z nich je opylována jiným způsobem, například pomocí větru nebo vody. Právě díky pilné práci opylovačů se můžeš v létě těšit například na sladké plody třešní.

Zajímavosti

• V části ochranného pásma vyřezané dřeviny silně zmlazují a plochy opět rychle zarostou ještě hustším porostem dřevin než předtím
• V části ochranného pásma je mělká písčitá půda, dosud zde rostly jen roztroušené keře, které nyní byly také vyřezány.
• Dá se předpokládat, že na těchto místech bude sukcese postupovat pomaleji – nebudou zarůstat tak rychle – a mohou představovat důležité prostředí pro teplo a suchomilné druhy živočichů a rostlin.
• Šířka ochranného pásma vedení vysokého napětí, které vede pře lokalitu (110 kV) je pás přímo pod vedením a podél něj až do vzdálenosti 12 m od krajních vodičů.
• Ve stěně při vstupu na lokalitu od FN Plzeň jsou odhaleny jednotlivé půdní horizonty.

• V blízkosti ulice Alej Svobody potkáš meteorologickou stanici Mikulka.

Plzeňské poklady mají i své webové stránky.