Polabinská bažina
aneb revitalizace mrtvého ramene Labe
Edit 26.6.2024:
Posun finálky o N +072 a E +017
Změna do režimu PM.
Řádí tu lidská straka - prosím o maximální opatrnost, obezřetnost a nenápadnost při odlovu finálky!
Ať nám tu chvíli vydrží.

Mrtvé rameno Labe v Polabinách je původní meandr řeky Labe v Pardubicích, v části Polabiny. Vzniklo při regulaci toku na začátku 20. století. Mrtvé rameno podkovovitého tvaru má celkovou délku 1152 m.
Protíná jej ulice Hradecká (silnice II/324) a místní komunikace v parku od Wonkova mostu k Bělehradské ulici. V západní části je nad ramenem dvojitá lávka (jedna pro pěší a druhá pro cyklisty)

Od svého vzniku procházelo rameno procesem samovolného zanášení a lokalita se nacházela v pokročilé fázi sukcese, rameno stárlo a spělo k zániku, bylo také zdrojem hygienických závad pro bezprostředně navazující sídliště.

Revitalizace mrtvého ramene byla realizována v rámci dotačního titulu Státního fondu Životního prostředí a Evropského fondu pro regionální rozvoj. Hlavním cílem revitalizace bylo obnovení průtoku vody. Práce spočívaly především v odtěžení sedimentů z koryta mrtvého ramene a v současném vybudování přívodního a odpadního potrubí zajišťujícího průtok vody ramenem. Akce s rozpočtovanými náklady cca 19 milionů Kč proběhla v období od června 2014 do září 2015. Po důkladném pyrotechnickém průzkumu (zejména s ohledem na možnost výskytu nevybuchlé munice z druhé světové války, zvláště pak leteckých pum, protože na starých historických záznamech a fotografiích z bombardování a těsně po něm byly v okolí vody zaznamenány krátery) bylo v rámci revitalizace celkem odtěženo cca 20 000 m⊃3; sedimentů pomocí stavební mechanizace (sací bagr, klasický bagr), vytvořeno obtokové koryto, došlo k probírce břehového porostu a zprůtočnění ramene potrubím. Lokalita tak byla posunuta do mladší ekofáze, byla obnovena hodnotná vodní plocha a došlo ke zlepšení životního prostředí pro vzácné organizmy.
Výsledné technické řešení splnilo požadavky orgánů ochrany přírody, města, obyvatel bydlících v blízkém okolí a Univerzity Pardubice. Realizací projektu se zachovala druhová diverzita území i životní podmínky pro vzácné a chráněné organismy a současně došlo i k celkovému zlepšení hygienických poměrů a mikroklimatu v dané lokalitě.
(volně čerpáno z Wikipedie aj.)

Z waypoint "Výhled na ostrov" lze spatřit ostrov s bujnou vegetací ve stylu bažinného pralesa, který lze dobře pozorovat i z dalších různých míst na březích ramene. Rameno prosím nepřekonávejte a na ostrov nevstupujte.
Z jiného místa, z waypointu "Prales a bažina #2" na břehu ramene, máte „bažinatý prales“ přímo na dosah ruky:

Pohlednice z "polabinského bažinného pralesa"


Bohužel krásná přírodní lokalita uprostřed města poněkud trpí "blízkostí civilizace" a informační tabule jsou přemalovány výtvory pochybných "umělců" a v okolí ramene můžeme vidět i dosti odpadků od občasných "návštěvníků", domovců i bezdomovců.
Pokud si uděláte malé soukromé CITO a při odlovu keše i něco odnesete, budu jenom rád.
Pro lepší informovanost zveřejňuji přepis textů z obou pomalovaných infotabulí.
Waypoint N 50° 02.697' E015° 46.270'
PROJEKT REVITALIZACE MRTVÉHO RAMENE LABE V POLABINÁCH

(Přepis textu z informační tabule)
V přirozeně fungujících nivách jsou stará, zanikající ramena nahrazováno nově vznikajícími. V dnešní kulturní krajině, s vysokým podílem upravenosti vodních toků, jsou však možnosti přirozeného vzniku nových ramen velmi omezené. Proto je žádoucí udržovat a obnovovat říční ramena uměle, technickými opatřeními. Tento postup byl zvolen i v případě mrtvého ramene v Polabinách. Před revitalizací v roce 2015 byl celý ekosystém slepého ramene ovlivněn postupným a stále pokračujícím hromaděním sedimentu na dně vodních ploch. Cílem revitalizace bylo zastavit proces postupného zániku mrtvého ramene, a to odbahněním vodní plochy, zprůtočněním jednotlivých částí ramene a jeho propojením s řekou Labe.
Odbahnění, tedy odstranění sedimentů z mrtvého ramene, znamená nejen obnovu a zvětšení rozsahu a zvýšení hloubky vodní plochy ale také odstranění nadbytku živin a znečišťujících látek, které jsou součástí sedimentu a zlepšení mikroklimatu tohoto biotopu. K odstranění zvodnělých sedimentů byla použita technologie sacího bagru. V rámci obnovení původní vodní plochy v nejzápadnější částí ramene byl uměle vytvořen nepřístupný ostrůvek, který tvoří klidovou, bezzásahovou zónu pro místní populace obojživelníků a některé druhy ptáků. Odbahnění bylo prováděno tak, aby zůstaly místně zachovány rákosiny. Celkem bylo vytěženo 20 000 m3 sedimentu.
Zprůtočnění slepého ramene je řešeno jeho propojením s řekou Labe a znamenalo vybudování několika stavebních objektů. Celý systém začíná přítokovým potrubím o průměru 40 cm a délce více než 400 m, které přivádí do systému vodu z Labe z nadjezí. Dále bylo nutno vyčistit či vybudovat propojení tří, do revitalizace prakticky nepropojených částí slepého ramene rozdělených komunikacemi. Pod ulicí Hradecká byl vyčištěn betonový propustek o průměru 100 cm a pod cyklostezkou od Wonkova mostu do Polabin bylo vystavěno propojovací potrubí o průměru 100 cm a délce 19 m. Systém je ukončen odtokovým potrubím o průměru 50 cm a délce 105 m, které odvádí vodu zpět do Labe. Přítokové i odtokové potrubí je zakončeno monolitickými železobetonovými objekty. Tato potrubí jsou opatřena hradícími šoupátky, která v případě zvýšení průtoku v Labi přeruší propojení slepého ramene s řekou.
V rámci projektových prací byl proveden biologický průzkum řešené lokality (více informací na tabuli „ekosystém slepého ramene Labe“). Celý projekt byl připravován a realizován tak, aby byla zachována druhová bohatost území i životní podmínky pro vzácné a chráněné organismy. V neposlední řadě došlo realizací i ke zkvalitnění veřejného prostoru obyvatel Polabin i celých Pardubic.
Waypoint N 50° 02.750' E015° 46.160'
EKOSYSTÉM SLEPÉHO RAMENE POLABINY

(Přepis textu z informační tabule)
Slepé, nebo také mrtvé rameno Polabiny vzniklo odstavením meandru řeky Labe při její regulaci počátkem minulého století. Před revitalizací v roce 2015 byl celý ekosystém slepého ramene ovlivněn postupným a stále pokračujícím hromaděním sedimentu na dně vodních ploch. Šlo o proces přirozeného stárnutí biotopu, který by postupně vedl k zániku slepého ramene. Z tohoto pohledu je provedená revitalizace jakýmsi návratem v čase, návratem k mladší vývojové etapě ekosystému (více na tabuli „technické řešení revitalizace mrtvého ramene“).
Specifickým fenoménem území jsou doprovodné břehové porosty lužního charakteru s vysokým podílem přestárlých a doupných stromů, které spolu s mrtvým dřevem vytváří takřka pralesní charakter porostů. Typickým pro tento typ lužního lesa jsou ve stromovém patře: topol černý (za zmínku jistě stojí staré exempláře tohoto druhu na břehu slepého ramene), dub letní, jasan ztepilý, olše lepkavá, jilm habrolistý a další. V podrostu stromů je vyvinuto husté keřové patro, tvořené zejména druhy bez černý, krušina olšová, střemcha hroznatá, svída krvavá a vrba bílá. Bylinné patro je tvořeno zejména druhy bršlice kozí noha a kopřiva dvoudomá.
Břehové porosty jsou domovem četných druhů hmyzu, jejichž výskyt zde byl pozorován, patří lesák rumělkový, batolec duhový či bělásek topolový. Z chráněných obojživelníků zde byli monitorováni skokan zelený, skokan skřehotavý, rosnička zelená a čolek obecný, z plazů užovka obojková a ještěrka obecná. Toto území je hnízdním nebo stálým potravním biotopem pro chráněné druhy ptáků – slavíka obecného, žluvu hajní a ledňáčka říčního. Ze savců je okolí slepých ramen stanovištěm například pro veverku obecnou a některé druhy netopýrů.
Provedená revitalizace byla plánována tak, aby druhová bohatost území a zvláště pak životní podmínky chráněných organizmů byly zachovány nebo zlepšeny. Tomuto cíli byl přizpůsoben projekt, technologie i rozsah prováděných prací.
No a nyní do terénu a přeji úspěšný lov!
Ke keši:
Na Stage #1 a #2 si můžete prohlédnout další části revitalizovaného labského ramene a zároveň se tu nacházejí i informace pro zjištění finálních souřadnic. Korekce: Od 26.6.2024 je finálka posunuta o N +072 a E +017.
Edit 13.12.2022:

Edit 26.6.2024:
Posun finálky o N +072 a E +017
Změna do režimu PM.
Řádí tu zlodějíček - Prosím o maximální opatrnost, obezřetnost a nenápadnost při odlovu finálky! Ať nám tu chvíli vydrží.