Skalka u Sovolusk
Jedná se o poměrně zajímavou geolokalitu poblíž obce Sovolusky v podobě návrší tvořené spilitovými vyvřelinami. Spilitová láva se zde před 560 milióny let prodrala až na zemský povrch a prudce zchladla v kontaktu se studenou mořskou vodou do podoby polštářů. Lokalita se zachovala díky vyšší tvrdosti horniny, ze které je tvořena, zatímco okolní měkčí horniny byly časem oderodovány. V minulosti se zde těžil kámen, což dokazuje přítomnost menších opuštěných těžebných míst.
Geologie oblasti
Tato lokalita je geologicky poměrně zajímavá, nacházíme se totiž v místech zachování starohorních (proterozoických hornin). Tyto horniny ukrývají svědectví o našem nejstarším moři a vulkánech. V průběhu starohor (proterozoika) cca před 750 miliónů let se nacházelo toto území na jižní polokouli, kde bylo součástí moře v blízkosti pevniny Gondwany. Jedná se o poměrně vulkanicky bohaté období, kdy zde probíhala intenzivní podmořská vulkanická činnost spojená s výlevy podmořské lávy. Docházelo samozřejmě taky k velkým podmořským přesuvům a ukládání velkého množství sopečného materiálu, jak do vody tak i na souš. Ke konci starohor (proterozoika) cca před 550 miliónů let dochází ke kadomskému vrásnění, které způsobí pohyb a sdružení několik blízkých zemských mikrodesek. Díky tomu dochází k částečné přeměně vulkanické horniny a usazenin vlivem tlaku a teploty.
Dnešní území v okolí Sovolusk je někdy nazýváno jako sovoluské vulkanické centrum díky výskytu většího množství vulkanických hornin. Konkrétně právě v lokalitě Skalka u Sovolusk jsou zachovány vulkanické horniny v podobě polštářové lávy, což jsou dobře patrné útvary bochníkovitých až polštářovitých tvarů, které jsou tvořeny spilitem. Mezerní hmota mezi nimi je tvořena tufitickým materiálem, ve kterém se uplatňují úlomky křemene a prachovců. Tyto útvary jsou důkazem podmořských výlevů lávy (láva je ze všech stran ochlazována vodou), vznik takové lávy je možné pozorovat i v hlubinách dnešních moří.
Spilit je výraz pro jemnozrnnou zásaditou magmatickou horninu šedozelené, nazelenalé barvy, která má většinou nadprůměrný obsah CaO2 a Na2O. Často tvoří polštářové lávy s četnými žilkami kalcitu či chaldcedonu. Vzhledově i tvarově se podobá bazaltům, rozdíly jsou patrné teprve až při mikroskopickém zkoumání výbrusu. Původně se myslelo na základě specifického složení spilitové horniny, že vznikla ze zvláštního spilitového magmatu. V poslední době však převažuje názor, že díky mořské vodě došlo k přeměně existujících minerálů v zásaditém magmatu bazaltu, a to v důsledku tzv. spilitové reakce; jde o nahrazení bazického plagioklasu albitem a jiné průvodní přeměny, výsledkem je obohacení o Na2O, H2O a CO2 za současného snížení obsahu Al2O3, K2O a CaO. Tato přeměna může být např. autometamorfního rázu (působení zbytkových roztoků), nebo jde o účinky mořské vody (bohaté Na) na původní lávu.
Tuf je druh horniny ze sopečného popelu (pyroklastika) vyvrženého během sopečné erupce a postupem času konsolidovaného do jednolité masy. Na rozdíl od tufitů, které vznikají uložením a zpevněním ve vodě, jsou tufy zpevňovány na souši. Existuje však i druhé hledisko, jak od sebe rozlišovat tufy a tufity a to podle množství příměsí (např. jílů). Někteří geologové dokonce tvrdí, že tuf je na rozdíl od tufitů bez příměsí.
Jednoznačné zařazení tufů do seznamu druhů hornin je obtížné. Vzhledem k jejich sopečnému původu se občas řadí mezi vulkanity, popřípadě mezi magmatity. Na druhou stranu vzhledem k dalším stádiím vzniku pyroklastik (transport vzduchem, sedimentace a následné zpevnění), je stejně oprávněné řadit tufy mezi sedimenty. V současnosti jsou tufy spíše řazeny právě mezi sedimenty a to i z důvodů, že jejich klasifikace podle velikosti vulkanických úlomků je obdobná s klasifikací klastických sedimentů.
Něco málo k samotné earthcache
Přístup - je poměrně složitý, samotná skalka je obklopena polem. V době mé návštěvy v listopadu zde nebyla přístupová pěšina nebo byla zemědělci rozorána. Touto skutečností se nenechte odradit, určitě lokalita za návštěvu stojí. Náročnost terénu se bude v průběhu roku měnit, záleží i na aktuálním počasí. Po deštích atd doporučuji zvážit využití holínek a podobně.
Logování - pro zalogování této earthcache musíte navštívit danou lokalitu a zodpovědět správně níže uvedené otázky, k logu přiložte svoje foto z vaší návštěvy. Odpovědi zasílejte pouze na můj profil. Nejdříve odešli odpovědi, pak teprve zaloguj. Logy bez zaslaných odpovědí budou bez předchozího upozornění smazány.
Otázky k zodpovězení earthcache
1) Kde se nacházela tato oblast sovoluského vulkanického centra cca před 750 miliónů let v době starohor (proterozoika)?
2) Vysvětlete důvod proč se daná lokalita zachovala do dnešního dne?
3) Poznáte vizuálně rozdíl mezi spilitem a bazaltem? Popište princip spilitové reakce.
4) Vizuální pozorování na stage 1 a 2
Stage 1 - skalka poblíž jezírka, pozor ať do něho nespadnete.
Stage 2 - nacházíte se v opuštěném lomku, bude Vás zajímat odkryv po vaší levé ruce (jiho-západní část lomku).
4A) Na obou zastaveních dohledejte přítomnost spilitové lávy a popište tvar a kompaktnost nalezených útvarů s ohledem na přítomnost spilitu a tufitů.
Je zde shodné zastoupení spilitu a tufitů? Liší se lávy ve své zrnitosti? Svoji odpověď zdůvodněte.
4B) Na jednom zastavení můžete najít bílé žilky v lávě, o jako stage se jedná?
Povinný úkol
Na jedné ze stage pořiďte svoje foto.
Stage 1 - skalka poblíž jezírka
Stage 2 - odkryv po vaší levé ruce v jiho-západní část lomku
Během Vašeho pobytu se prosím chovejte šetrně k okolní přírodě. Po dešti může být terén bahnitý a klouzavý, dbejte prosím svoji osobní bezpečnosti.
Použitá literatura:
http://www.geology.cz/aplikace/encyklopedie/
www.zeleznehory.net/l/skalka-u-sovolusk/