Meteorický roj Geminidy můžeme každoročně pozorovat někdy v půli prosince. Jedná se o jeden z nejaktivnějších a nejvýraznějších rojů, i když je mnohem méně známý než například Perseidy. Během maxima roje Geminidy můžeme pozorovat i 120 meteorů (padajících hvězd) za hodinu. Geminidy mají jednu zajímavost, která je odlišuje od ostatních. Velká část meteorů zbarvuje oblohu do různých barev – můžou být modré, žluté, zelené i červené.
Geminidy budou viditelné od 4. do 20. prosince. Jejich maximum v roce 2021 nastane v noci z 15. na 16. prosince. Podle několika zdrojů by mohlo jít vidět až 150 meteorů za hodinu.
Název roje Geminidy pochází od latinského názvu souhvězdí Blíženců, z něhož meteory po celou dobu aktivity roje zdánlivě vylétají. V případě Geminid leží toto místo - radiant - východně od dvou nejjasnějších hvězd souhvězdí: Castor a Pollux. Na prosincové obloze vychází souhvězdí Blíženců i s oběma hvězdami už za soumraku, a je tedy vidět celou noc.
První zprávy o roji Geminidy pocházejí z roku 1862. Tehdy byl ovšem roj velmi slabý, frekvence nepřesáhly 30 meteorů v hodině. Teprve ve 40. a 50. letech minulého století se počet meteorů v hodině zvýšil na dvojnásobek a do současných hodnot stoupal až do roku 1990. Podle některých modelů je tento nestálý roj právě v maximu a jeho frekvence se budou rok od roku snižovat. Do konce 21. století by pak měl roj skoro zmizet.
Z drolícího se asteroidu
Ledoprachové částice, které svým hořením při průletu zemskou atmosférou vytvářejí toto nebeské divadlo, pocházejí z tělesa (3200) Phaethon. Zatímco nejběžnějším mateřským tělesem meteorických rojů bývá obvykle kometa, 3200 Phaethon je drolící se planetka. Pomocí družice IRAS ji 11. října 1983 objevili britští astronomové Simon Green a John Davies. Byť u ní nikdy nebyla pozorovaná vysloveně kometární aktivita, jeví se planetka spíše jako kometa. Jednak svou protaženou dráhou, při níž se Phaethon dostává ke Slunci blíže než jakákoliv jiná planetka, a za druhé svou zásluhou na roji Geminidy. Někteří vědci se domnívají, že jde o fragment planetky Pallas v hlavním pásu asteroidů a že Geminidy jsou způsobeny rozdroleným materiálem tohoto kosmického rozpadu. Tento asteroid oběhne Slunce jednou za necelých 524 dní. Jeho poslední blízký průlet kolem Země nastal 10. prosince 2007 - při něm minul naši planetu ve vzdálenosti jen asi 18 milionů kilometrů. Další těsné průlety se pak odehrají v letech 2050 a 2060. „Nejblíže k Zemi se v tomto století ocitne až 14. prosince 2093. Tehdy ji od Země budou dělit pouhé tři miliony km.