Mezinárodní den pistácií
Existuje mnoho mezinárodních, významných, národních, speciálních dní a svátků.
26. únor je Mezinárodní den pistácií.
Co to je?
Pistácie patří do čeledi ledvinovníkovité (anacardiaceae). Je to peckovice a botanicky je příbuzná s oříšky kešu, broskvemi a mangem. Existuje několik desítek druhů pistácií, ale pouze pistacia vera poskytuje jedlé ořechy pro komerční využití. Říkáme jim ořech, ale v podstatě to ořech není, ale je to zralé semeno.
Pistácie rostou na stromech, který se jmenuje řečík pistáciový (vysokých 6 až 9 m) v trsech podobajících se trsům vinné révy a jsou obaleny vnější slupkou a skořápkou. Když pistácie dozrávají, slupka zčervená, skořápka přirozeným způsobem praská a pistácie jsou připraveny na sběr. Skořápka pistácií se tedy otvírá v době, kdy jsou pistácie ještě na stromech. Pokud skořápka nepraskne, může být otevřena uměle, buď ručně nebo za pomoci strojů.
Za příznivých podmínek rodí pistáciový strom plody obvykle po dobu čtyřiceti let s tím, že se každoročně střídá dobrá úroda s úrodou menší. Z jednoho stromu pistácie sklidí pěstitelé až 20 kilogramů pistácií.
Nejkvalitnější pistáciové oříšky pocházejí z Řecka (ostrov Egina u Athén) a z Iránu. Hlavními producenty jsou pak Irán (43%), Spojené státy (26,5% - oblast Sacramenta a San Joaquín Valley v Kalifonii), Turecko (19,5%), Sýrie (8,5%), Řecko (1,5%) a Itálie (1%). Menší množství je produkováno také v Libanonu, Tunisku a Austrálii.
Historie:
Oříšky stromu pistacia vera byly známy v Persii pod názvem pisteh - odtud je také odvozen název, který dnes plody tohoto stromu nesou. V historii se jim říkalo zelené mandle.
Z historických pramenů se můžeme dozvědět, že stromy rodící pistácie mají velmi dlouhou historii, ale byly tak vzácné, že si konzumaci jejich plodů mohli dovolit pouze příslušníci královské rodiny a bohatí. Traduje se, že královna ze Sáby měla ve zvyku své královské hosty uctít pistáciemi.
Pistácie byly údajně jednou z potravin, které si Adam přinesl s sebou na Zemi ze zahrady Eden. A aby nezůstalo pouze u dohadů, tak faktem je, že archeologové našli v Iráku pozůstatky pistácií již z roku 6750 př. n. l., což znamená, že mohou mít klidně více než 9000 let!
Pistácie a mandle jsou to jediné druhy ořechů, které jsou zmíněny v Bibli.
A jak se pistácie do Ameriky vůbec dostaly? Kalifornie se s pistáciemi poprvé potkala v roce 1854, kdy je Charles Mason, distributor semen pro experimentální výsadbu, přivezl. V roce 1875 bylo vysazeno několik malých pistácií dovezených z Francie a na počátku 20. století se Kalifornie stala domovem prvního (tehdy ještě experimentálního) pistáciového sadu.
Od dvacátých let tohoto století se pistácie postupně staly v Iránu populárním pěstitelským stromem, který farmáři neustále zušlechťují, aby zvýšili jeho výnosy.
Jíst či nejíst?
Pistácie obsahují v průměru 55 % olejů, 20 % bílkovin a 15 % cukrů. Správně skladované pistácie v sobě mají látky, které redukují množství nebezpečného cholesterolu v krvi a pomáhají chránit před vznikem některých druhů rakovin. Pistácie jsou vynikajícím zdrojem, mnoha výživných látek, včetně draslíku, hořčíku a vápníku, které zvyšující naši obranyschopnost a snižují vysoký krevní tlak. Dále pak vitaminy A, B, E, také železo, měď, selen a zinek.
Ačkoliv obsahují ořechy průměrně dvakrát více tuku než produkty živočišné výroby, jedná se o tuk odlišného typu. Pistácie totiž mají mnohem větší obsah tuků nenasycených. Kromě toho obsahují nezanedbatelné množství vitamínu E a stravitelné vlákniny, které mohou pomoci ke snižování hladiny cholesterolu a jsou často spojovány se snížením rizika rakoviny střev.
Pistácie jsou zdravé a obsahují hodně vlákniny. Když jich večer u televize pár schroupete, s vaší váhou rozhodně nezahýbají, mají totiž mnohem méně kalorií než jiné oříšky.
Kdo by si je měl dopřát?
- TĚŽCE PRACUJÍCÍ, protože mají totiž velkou výživovou hodnotu, takže fungují jako kvalitní zdroj energie a zlepšují látkovou výměnu organismu;
- NEMOCNÍ S PORUCHOU KRVETVORBY, protože obsahují vysoké množství železa, karotenů, mědi a kyseliny listové, což jsou prvky podílející se na tvorbě krve. Mohou tedy pomoci při zhoršené krvetvorbě v kostní dřeni, ale také při chudokrevnosti;
- LIDÉ S ONEMOCNĚNÍM LEDVIN, protože vysoké množství draslíku a hořčíku a jen stopové množství sodíku blahodárně působí na ledviny;
- TĚHOTNÉ, protože jsou vhodné svým složením a obsahem vitaminů i minerálů, u těhotných je však obzvlášť nutné klást důraz na kvalitu. Pistácie totiž mohou obsahovat nebezpečné plísně a alfatoxiny, které jsou jedovaté a karcinogenní;
- a věděli jste, že se pistácie řadí k afrodiziakálním potravinám? Údajně zvyšují vitalitu u mužů a podle studií, kdy muži jedli po dobu 3 týdnů 100 g pistácií, se zvýšila jejich erektilní funkce o 50 %.
Pistácie ve světové kuchyni
Turecko - Mezi nejznámější orientální tureckou sladkost patří určitě Baklava. Skládá se z listového těsta, ořechů, sirupu nebo medu. Ořechy jsou sekané, a nejčastěji se používají právě pistácie. Baklava je oblíbená jako zákusek k čaji.
Indie - Tato země využívá pistácie jako základní přísadu indických pudinků, pilafů, sušenek a kořeněného pistáciového fondánu, který se jmenuje pista barfi.
Itálie - Pistácie jsou běžným doplňkem italských těstovin, buď nasekané a přimíchané k těstovinám, nebo mleté a připravené jako pistáciová omáčka.
Írán - Nejen, že jsou pistácie běžnou přísadou, která se mísí s íránskými kuřecími a rýžovými pokrmy, ale také se podávají jako tradiční perské občerstvení, pečené s citronovou šťávou a šafránem a promíchané s mořskou solí.
Zdroj: https://www.ahaonline.cz/clanek/musite-vedet/144487/dnes-je-den-pistacii-vic-nez-jen-obycejne-orisky.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98e%C4%8D%C3%ADk_pist%C3%A1ciov%C3%BD
https://www.ochutnejorech.cz/blog/pistacie
Kolečka budou, zdarma je má Dorota, Dora, Doris, Božetěch, Božetěcha a Lešek nebo ten, kdo má v daný den narozeniny.