Tato terénní obtížnost je věnována vodním květinám.
Plavín štítnatý (Nymphoides peltata)
někdy také plavín leknínovitý, je vytrvalá sladkovodní bylina z čeledi vachtovitých, rostoucí ve stojatých nebo mírně tekoucích vodách rybníků, slepých říčních ramen a tůní nebo v pomalu tekoucích vodách řek s hladinou vody od 20 do 140 cm. Snáší pomalé změny ve výšce hladiny i vysychání (např. letnění rybníků), pak je schopen na bahnitém substrátu vytvořit i pozemní formu rostliny, která většinou nekvete. Nejlépe mu vyhovuje na živiny bohatá voda v kombinaci s tvrdším dnem, do kterého může zapustit kořeny, a tím se ochránit před vyrytím rybami.
Je to rostlina mírně studeného klimatu. V České republice z volné přírody postupně mizí, vyskytuje se velice vzácně, nachází se pouze na osmi lokalitách v jihovýchodních, jižních a východních Čechách, v okolí Ostravy, na Hané a jižní Moravě.
Na prvý pohled připomíná leknín. V bahně ukotvený kořen je silně rozvětvený. Vyrůstají z něho oddenky, které se v uzlinách s adventivními kořeny silně větví na lodyhy ponořené těsně pod hladinou; ty se vzájemně proplétají, opět vytvářejí uzliny a dále se větví. Pokud uzlina zakoření v bahně, vytvoří se další kořen. Rostliny společně vytvářejí tzv. plovoucí rohož, v níž je obtížné definovat jedince.
Z některých uzlin vyrůstají stvoly s kožovitými listy, splývajícími na vodě, a stopky květů. Listy s dlouhými řapíky vyrůstají vstřícně nebo ve tří až čtyřčetných přeslenech. Čepele mají celistvé, srdčitě okrouhlé až široce vejčitě okrouhlé, nahoře lesklé, tmavě zelené, dole šedozelené nebo nachové.
Květy s nestejně dlouhými stopkami vyrůstající ve svazečcích po 2 až 5 z úžlabí listů rozkvétají nad hladinou. Pětičetný kalich má cípy dlouze kopinaté. Pět zlatožlutých obvejčitých korunních lístků s širokým vystouplým pruhem je na okraji brvitých. Tyčinek v květu je pět a jsou nitkami srostlé s korunou. Svrchní semeník má různě dlouhé čnělky, heterostylie pro zamezení samoopylení.
Vykvétá v červnu až srpnu, po odkvětu se květ stahuje pod vodu. Jeho stopka se ohýbá a kališní lístky se stahují, uzavírají oplodněný semeník. Dozraje v jednopouzdrou pukající vejčitou tobolku s mnoha plochými semeny opatřenými háčky, které se zachycují na peří ptáků nebo vydrží dlouho plavat po hladině. Rostlina se také úspěšně množí vegetativně z ulomených oddenků.
Plavín štítnatý je v ČR hodnocen jako kriticky ohrožený druh (C1t). Mezi negativní vlivy, které mají za následek téměř vymizení druhu, patří především zavedení intenzivního chovu ryb. Požírají jej kapři, amuři, ale i kachny a labutě.
Tam, kde se plavínu štítnatému daří tak dobře, že zaroste velkou plochu, jeho listy zastíní vodní hladinu, čímž se sníží koncentrace kyslíku ve vodě, což má za následek úhyn ryb i dalších vodních živočichů. Proto je rybáři považován za plevel a v takovém případě se přistupuje k částečnému skosení porostů.
Ke keši:
Ze stage 1 se vydej SSV podél lesa, projdi mezi duby a třešněmi, dokud nenarazíš na příčnou lesní cestu. Po ní se vydej směrem doprava. Po chvíli se cesta rozdvojuje, ty zvol tu vlevo směrem z kopce dolů. Pokračuj po ní. Potkáš oplocenku.
Stage 2. Zde zjisti počet kůlů kratší strany oplocenky A. Jeden z rohů oplocenky má přidaného něco B.
- Když je to kovová tyč, tak B = 2
- Když je to dřevěná kulatina, tak B = 5
- Když je to dřevěná lať, tak B = 8
N 49° 37.A(A - 1)(B - A)' E 17° 0.(B + 1)B(B -1)'
Přejdi na stage 3.Zde najdeš text AP-0C-SDZ-L.zn, zjisti hodnotu C, najdi text PLD - TDB6, zjisti hodnotu D.
N 49° 37.C(B + 1)B' E 17° 0.AD(C + 1)'
Přejděte na 4. stage, zde naleznete patník. Stojí na linii spojující dva stromy. Jeden je listnatý, druhý jehličnatý. Počet samohlásek v písmenech obou názvů stromů = E, počet souhlásek v písmenech obou názvů stromů = F. G = číselná hodnota prvního písmene kratšího názvu stromů.
N 49° 37.G(E + D)G' E 17° 0.EFF'
Na finálce dost lítá signál.
Razítko není věcí na výměnu, musí v keši zůstat!