KAPLIČKA VÝKLENKOVÁ S POSEZENÍM - NOVÁ VES
Výklenková kaplička se nachází v obci Nová Ves část Stará Ves. Toto kouzelné místo slouží lidem, kteří zde procházejí a chtějí si odpočinout. Proto mne napadlo pro Vás kačery, připravit jednoduchou krabičku s možností se při logování posadit.
Výklenková kaplička: (na Moravě nazývaná poklona) je menší sakrální stavba, ve střední Evropě tradičně považovaná za typ kaple, která ale postrádá vnitřní prostor modlitebny. Její označení je odvozeno od výklenku určeného pro umístění obrazu, sochy nebo reliéfu odpovídajícího zasvěcení kaple. Bývá umístěna v krajině podobně jako Boží muka nebo někdy u studánek, podobu výklenkové kaple mívají i zastavení poutní nebo křížové cesty.
NOVÁ VES - obec
Nová Ves u Českých Budějovic (450 m) se nachází 7 km na jih od jihočeského krajského města. Prochází jí železniční trať České Budějovice - České Velenice a silnice do Trhových Svin.
Obec se dělí na dvě části: na původní zemědělskou ves (dnes nazývaná Stará Ves) a na novou domkářkou ves, která je 1km západně. Ta nyní tvoří hlavní část Nové Vsi. Vznikla až po roce 1918 a je železniční tratí rozdělena přibližně na dvě stejné části. Původní stará část Nové Vsi, ležící mimo hlavní silnici, je tvořena dvěma desítkami starších stavebně nezajímavých chalup - zčásti rekreačních - i novějších domků a jedné větší firmy. Na východním okraji je kaplička.
Nová Ves jistě dostala název podle toho, že vznikla později než okolní vesnice. Uváděn je vznik po třicetileté válce, i když několik usedlostí zde zřejmě bylo už v 14. století, kdy oblast patřila krumlovskému panství. V 16. století nedaleký zborovský dvůr drželi páni Kořenští z Těrešova a na Komařicích, takže jim patřila i Nová Ves. Za třicetileté války Zborov se stal částí panství třeboňského (drženého císařem), které v roce 1661 koupil Jan Adolf Schwarzenberg. Zborovský dvůr zůstal u schwarzenberského velkostatku i po zrušení roboty 1849, až do pozemkové reformy 1919, kdy byl rozparcelován. V Nové Vsi byli chalupníci a jeden větší selský dvůr.
Po výstavbě Dráhy Františka Josefa (Vídeň - Cheb) v roce 1869 a zřízení zastávky v polích mezi obcemi Nová Ves, Nedabyle, Hůrka a Borovnice se v oblasti začal měnit život. Vedle zastávky v roce 1892 postavil třeboňský schwarzenberský pivovar hospodu. Jedná se o budovu přivezenou ze schwarzenberské expozice na Národopisné výstavě 1891 v Praze.
Třeboňský pivovar hospodu udržoval až do znárodnění v roce 1945. Historická hospoda je v provozu doposud, i když už dávno přišla o věžičku a neprodává se v ní jen třeboňské pivo.
Stavba hospody uprostřed polí je dokladem o podnikatelské předvídavosti úředníků třeboňského pivovaru. Využili železniční trati, blízkosti průmyslových Českých Budějovic a módních vycházek měšťanstva do přírody. Na desítky let se potom - až do rozvoje automobilizmu - stala se Nová Ves cílem nedělních vlakových výletů mnoha budějovických obyvatel. Vyhledávaným místem k odpolednímu posezení býval nedaleký Borovnický mlýn.