Historie brzy již bývalého Technického cvičiště v Pardubicích sahá až do roku 1922, kdy započala jednání o zřízení adekvátního výcvikového prostoru pro potřeby Železničního pluku v členité nivě řeky Chrudimky pod návrším Vinice, jižně od města. V průběhu zimy 1922/23 proběhly přípravné zemní práce a 15.3.1923 započala provizorní pokládka kolejového svršku drážky o rozchodu 600 mm, aby bylo možné převážet díly pro stavbu mostu přes Chrudimku. O necelé dva měsíce později, dne 14. května 1923, byl definitivně zahájen provoz drážky spojující stávající dočasný a nevyhovující areál Železničního pluku v tzv. „Karanténě“ s nově vznikajícím cvičištěm pod Vinicí. (viz parádní multinka GCX7KV, KARANTENA I).
Dodnes asi nejzachovalejšími ženijními stavbami jsou čtyři mosty překonávající Chrudimku, jejíž koryto zde bylo v rámci výstavby cvičiště opevněno a sevřeno protipovodňovými hrázemi. Rovněž byl zřízen takzvaný "Zimní přístav", vzniklý ze slepého ramene Chrudimky po napřímení jejího toku. Tratě různých rozchodů, vedoucí po mostech, podél řeky a různě v terénu, sloužily nejen k výcviku drážních specialistů, ale zároveň i k budování celého cvičiště, které postupným rozšiřováním sahalo od návrší Vinice až po jesničánecký lesík "Drábovy kouty" (kde mimochodem od 19. 10. 1907 dodnes funguje první pardubická vodárna). (viz další, krásně zpracovaná mysterka GC13APW, Pilir pod Vinici). Ve směru po proudu nejprve stojí ocelový most Kohnovy soustavy. Jedná se vlastně o obloukový železniční most tvořící prostřední díl, jenž se na každém břehu opírá o jeden kamenný pilíř. Krajní díly na obou stranách jsou tvořeny mostovými poli příhradové konstrukce. Druhý most Kohnovy soustavy spojuje oba břehy opodál po proudu a vede po něm hlavní cesta, která spojuje kasárna tzv. "Nového železničního skladu" na levém břehu s Technickým cvičištěm na břehu pravém. Kohnova soustava (příhrada 3 metry dlouhá) je nejstarší, méně únosnou konstrukcí, která nahradila dřevěné mosty budované železničním vojskem do 90. let 19. století. Viadukt s mostem Roth-Waagnerovy konstrukce se klenul vysoko nad Chrudimkou. Jeho dva krajní železobetonové obloukové pilíře dodnes stojí přimknuté k prudkému svahu na pravém břehu řeky, u hřbitova. Další statický pilíř mostu se tyčí 80 metrů daleko, až na levém břehu Chrudimky. Na přilehlý železniční násep vedoucí od podjezdu u Svaté Anny navazují opět dva mohutné betonové, kamenem obložené krajní obloukové pilíře. Na tyto statické prvky mostu ženisté každoročně několikrát cvičně pokládali a zase skládali vlastní příhradovou R.W. konstrukci z ocelových profilů spojených šrouby. Čtvrtý most, opět Roth-Waagnerovy konstrukce, začínal vysoko na břehu téměř v areálu dnešní Krajské nemocnice. Přes dodnes zachovalý betonový pilíř překlenoval Chrudimku a končil slepě na ocelovém či dřevěném příhradovém pilíři, který stál na betonovém základu v místě dnešní loděnice.
Z druhé poloviny 70. let, z období působení 1. ženijní brigády (1. ženijní opevňovací prapor Pardubice), pochází trojice cvičných ženijních úkrytů, postavených ze železobetonových rámů. Prvý i druhý objekt jsou improvizované stavby bez jakýchkoliv ocelových prvků a uzávěrů vchodu.Třetí úkryt je ovšem regulérního typu ÚŽ-6b. Jedinou odchylkou od běžných objektů tohoto typu je zavedení el. proudu které jindy nebývá pravidlem. Úkryt byl vystavěn hned vedle pěchotní střelnice a polygonu pro nácvik práce s výbušninami. Na zřetelném valu, který tvoří stěnu pěchotní střelnice, lze navíc narazit na pozůstatky jakéhosi betonového armovaného objektu, který je však rozvalen výbuchem. Kromě zmiňovaných staveb se v areálu cvičiště nachází spousty protipěchotních i protitankových překážek, ostnatého drátu, zákopů či tělovýchovné cvičiště s přednáškovým posezením. Jedinou z dodnes dochovaných budov na Technickém cvičišti je pozorovatelna na vrcholku návrší, hned za hřbitovem v Pardubičkách. Budova byla postavena již ve 20. letech minulého století spolu s příchodem vojska, a jelikož je příhodně umístěna na nejvyšším místě a takřka uprostřed cvičiště, sloužila k řízení a pozorování výcviku. Objekt s původní vyhlídkovou terasou byl podstatně rozšířen v roce 1973, byla přistavěna školící místnost a sklad materiálu. Budova také sloužila jako "důstojnický klub". V 90. letech, s koncem působení armády ve zdejším prostoru, se zde konaly armádní večírky, odtud budova dostala jméno "Badabar" ...(viz tradička GC2NR0X, Jaja a Fila, 1. dustojnicky klub)
AČR v tomto prostoru vyvíjela činnost ještě v roce 2003, cvičiště využívala obrněná vozidla BVP 131. smíšeného dělostřeleckého oddílu z Masarykových kasáren, který měl bojovou techniku (BVP ve speciálních RL úpravách, 122mm RM vz. 70 "Grad" a 152mm ShKH vz. 77 "Dana") garážovanou v autoparku Nových železničních skladů. Koryto Chrudimky rovněž osídlila ohrožená vážka klínatka rohatá, výskytem omezená na obnažené písčité náplavy.
Ke keši: Jako správní vojáci si určitě vylezete na nezáludný stromek pro kousek dužnatého ovoce. Ale pozor, jen z toho pravého budete mít radost. Ostatní kousky jsou dřevnaté a nepoživatelné.
Tato keš je součástí projektu PARDUBICKÝ MATRIX. http://coord.info/BMBNYM3