Série Návraty do minulosti nám má připomenout časy dávno minulé, časy dětství a mládí našich babiček a dědečků (a snad možná i praprarodičů), kteří nepořebovali řešit, zda je na tom či onom místě dostupná wifina nebo co kdo lajknul na Facebooku. Namísto toho šli do polí pást krávy či husy, seděli v trávě a mezi sebou si povídali. Dívky si vyprávěly o nedělní tancovačce, o tom, jak pletly košíky z vrbového proutí, o barevných výšivkách na ubrusech do výbavy. Chlapci vyřezávali píšťalky nebo dřevěné koníky, hráli kuličky nebo sekli trávu pro králíky. Co z toho dnes umí naše děti a mládež? Maximálně tak najít si na webu postupy k výrobě něčeho užitečného, aby po chvíli web zavřeli a vyhledali něco jiného, protože si vzpomněli, že si ještě neprohlédli fotky ze školního turnaje v pojídání cheesburgerů. Mrzuté, viďte!?
Vraťme se nyní alespoň v duchu o takových 100 až 150 let zpátky v čase.
Jak naši předkové prožívali ZIMU?
Zimní období znamenalo pro všechny čas odpočinku po náročných pracích v polích, zahradách a kolem domu. Za dlouhých zimních večerů chodívali lidé na besedy k sousedům a známým, vyprávěli si historky, pohádky nebo jen hovořili o uplynulém roce. Ve dne ženy vyšívaly, háčkovaly, tkaly či draly peří. Muži plánovali práce na jaro a dohlíželi na zásoby pro dobytek. V dřívější době bývalo mnoho sněhu po celou zimu. Toho nejvíce využívaly děti, stavěly sněhuláky a na dřevěných prkýnkách sjížděly stráně.
Silvestr - dříve se nespojoval se žádnými zvyky a obyčeji, byl to poslední prosincový den zasvěcený památce papeže Silvestra I. Silvestrovská noc získala na významu až v 16. století. Oslavy posledního dne roku neměly pro svůj pohanský původ velkou oblibu, až teprve 19. století proměnilo silvestrovskou noc v jednu z nejbujnějších osalv roku.
Novoročenky - K hezkému zvyku patřilo posílání tzv. PF, což znamená Pour féliciter (Pro štěstí). Novoročenky byly předchůdkyněmi vánočních blahopřání. Vynálezcem novoročenek byl český šlechtic hrabě Karel Chotek, který místo zdvořilostních návštěv začal rozesílat blahopřejné lístky.
Tři králové - Zvyk tříkrálové pochůzky obcí vznikl již velmi dávno. Byl však spjatý s vánočním koledováním. Děti chodily v převlecích za tři krále, zpívaly koledy a psaly posvěcenou křídou nad dveře K+M+B. Zkratka vypadá jako počáteční písmena jmen Tří králů (Kašpar, Melichar, Baltazar), ale ve skutečnosti se jedná o zkratku latinského Christus mansionem benedicat (Kristus požehnej tomuto domu). Také tři znaménka + jsou ve skutečnosti tři křížky, které symbolizují Nejsvětější Trojici.
Hromnice - 2. února se v kosele světily svíce, kterým se říkalo hromničky. Tyto hromničky se zapalovaly při bouřích, aby Bůh odvrátil možné pohromy. Bývalo zvykem dávat hromničku do rukou umírajícímu člověku, aby světlo jeho duši svítilo na cestu do nebe. V den Hromnic se nesmělo šít ani nic přišívat, aby jehla nepřitahovala blesky.
Touto keší končí série Návraty do minulosti. Prvolovci jednotlivých keší ví, že každá z nich měla po publikaci svůj specifický vzhled: MASOPUST - prasátko, DOBA POSTNÍ - smrtka, JARO - zajíček, VELIKONOCE - vejce, LÉTO - zmrzlina, ŽNĚ a POSVÍCENÍ - věnec, PODZIM - květiny, ADVENT - adventní kalendář, VÁNOCE - stromeček, ZIMA - sněhulák. Bohužel některé tyto keše vlivem špatného zacházení kačerů musely býti nahrazeny obyčejnými PETkami nebo "mašlovkami". Taková je realita.
Prosím tedy všechny ohleduplné kačery, aby se i k této keši chovali hezky a nepoužívali násilí. Budu vám za to velmi vděčná.
Na konci jedné pohádkové knížky mého dětství stálo: "Čekáš ještě na pohádku? Začni znovu od začátku!" A proto: čekáš-li bonusovou keš, možná se dočkáš, ale budeš muset znovu navštívit všechny keše od začátku... Ne nadarmo má série název Návraty do minulosti :-)
Happy geocaching!
Edit 10.10.2023: Protože původní kešku někdo zlikvidoval, dávám na její místo obyčejnou mašlovku.
původní keš