Tato keš patřila do série Valašská města, která byla založena pro 16. ročník geomaratonu Valašské keškobraní 2023. Jeho hlavním tématem bylo Valašsko a jeho historie, obyvatelstvo, zvyky, tradice a další oblasti života tohoto východomoravského regionu.
Valašsko je tradiční region v nejvýchodnější části Moravy, u hranic se Slovenskem. Prostírá se v hornaté a lesnaté oblasti na povodí Dřevnice, Vláry a horní Bečvy, na území okresu Vsetín, značné části okresu Zlín a případně (v závislosti na vymezení) i přilehlých částech okresů Kroměříž, Nový Jičín a Frýdek-Místek.
Valašsko je oblíbený region především kvůli svým četným kulturním památkám odkazujícím na středověký život na vesnici. Míra zachování tradic je tu vskutku obdivuhodná; od tradičních krojovaných průvodů až po pálení typické místní kořalky podle starodávných receptur nebo valašské koláče frgále.
Valašsko je národopisná oblast, ve které je stále živé nářečí, udržují se tradice, valašská kuchyně i lidová architektura.
Za jádro Valašska je považováno okolí Vsetína (Horní Vsacko), Rožnova pod Radhoštěm a Valašského Meziříčí.
Na území Valašska se nachází dvanáct měst. Jedním z nich je
Frenštát pod Radhoštěm
Frenštát pod Radhoštěm (německy Frankstadt) je město v Moravskoslezském kraji v okrese Nový Jičín. Leží uprostřed malebné krajiny Moravskoslezských Beskyd, mezi soutokem Lubiny a Lomné. Je vstupní bránou do CHKO Beskydy a střediskem horské turistiky a zimních sportů i díky nedalekým Pustevnám. Leží na železniční trati 323 a silnici I/58. Jeho historické jádro je od roku 2003 městskou památkovou zónou. Žije zde přibližně 11 tisíc obyvatel.
Původně zněl název města Frankenstadt („Frankovo město“, pojmenováno bylo podle lokátora Franka z Choryně). V němčině se ustálil zkrácený tvar Frankstadt užívaný až do 20. století, z něj vzniklo i české jméno: v roce 1632 rozlišením dvou sousedících -a- poprvé doloženo v podobě Frenšták, teprve od 2. poloviny 19. století Frenštát. Přívlastek pod Radhoštěm byl připojen v roce 1924.
Město je známé středisko skoků na lyžích. U západního okraje města je na úpatí vrcholku Horečky ( 565 m.n.m.) vybudován skokanský areál Horečky. Skokanské můstky mají umělohmotný povrch využitelný po celý rok. V tomto areálu získávali první zkušenosti se skoky na lyžích naši nejznámější skokani na lyžích Jiří Raška a Jiří Parma. Nedaleko tohoto areálu je sjezdová trať se dvěmi lyžařskými vleky. Nedaleko Frenštátu je velký lyžařský areál na Pustevnách. Z města pojedme jižním směrem do Trojanovic na centrální parkoviště u hotelu Ráztoka a odtud sedačkovou lanovkou na Pustevny. Najdeme tu řadu sjezdovek a na své si přijdou jak zdatní tak i málo zdatní lyžaři. Z Pusteven vede také řada udržovaných běžeckých stop po okolních vrcholcích Beskyd.
Skokanský areál Jiřího Rašky
Město bylo založeno na křižovatce obchodních cest na počátku 14. století. První písemná zmínka o Frenštátě je z roku 1382. V roce 1479 bylo město napadeno a vyrabováno uherskými vojáky. Třicetiletá válka si také ve městě vzala svou daň. V roce 1680 bylo město vydrancováno a vypáleno kuruky. Frenštát postihly dva velké požáry a to v roce 1661 a druhý v roce 1945 jako následek rozsáhlého bombardování. Od 16. století se ve městě rozvíjelo plátenictví a v nedalekém hamru se zpracovávala železná ruda. V roce 1781 byl Frenštát povýšen na město. V 19. století velká část obyvatel odešla za prací do Ameriky, ale i přes to se tu rozvíjel průmysl. Na území města pracovaly tkalcovny, barvířské a punčochářské dílny a rozvíjela se tu výroba ohýbaného nábytku. V roce 1888 byl zahájen provoz na železniční trati z Valašského Meziříčí přes Frenštát do Frýdlantu nad Ostravicí. V roce 1884 byla založena Podhorská jednota Radhošť, která byla průkopníkem organizované turistiky. Jednota značila první turistické trasy a budovala první horské chaty a útulky. Frenštát pod Radhoštěm byl v roce 2003 vyhlášen městskou památkovou zónou. Historické jádro města bylo zachováno i přes necitelné demolice starých budov v sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století. Nová sídliště se stavěla v okrajových částech města v souvislosti s přípravou těžby černého uhlí nedaleko města. První černouhelný důl byl otevřen v roce 1995 nedaleko obce Trojanovice. Otevření dalších dolů a těžba byla pozastavena v důsledku ochrany krásné beskydské podhorské KRAJINY. Město Frenštát nebylo chráněno obrannými hradbami. Domy stojící na náměstí mají na dvou stranách podloubí a byly postaveny v 17. až 19. století. Původní radnice byla postavena v roce 1796, ale byla zbořena v roce 1889. Nová budova radnice dnešní muzeum byla postavena v novorenesančním stylu v letech 1890 až 1891. Ve středu náměstí je kašna se sochou Neptuna z roku 1840 a nedaleko ní je mariánský sloup postavený v roce 1692. Na Palackého náměstí by neměla naší pozornosti uniknout novorenesanční budova školy z roku 1875. K architektonicky zajímavým stavbám patří budovy na okraji areálu v Horečkách a to hotel Vlčina z roku 1946, jehož interiér zdobí fresky A. Strnadela. A také hospoda Stará Vlčina, která byla v roce 1905 přestavěna ze zemědělské usedlosti. Kostel svatého Martina byl postaven v roce 1661 a kostel svatého Jana Křtitele pochází z roku 1634.
NEZAPOMEŇ SI Z LOGBOOKU OPSAT BONUSOVÉ ČÍSLO, BUDE SE TI HODIT !!!
Budeš k tomu potřebovat čtečku QR kódů.
Informace čerpány z https://www.turistika.cz
Tato keš a pravděpodobně i celá série bude na jaře 2025 archivována.