Tato keš patřila do série Valašská města, která byla založena pro 16. ročník geomaratonu Valašské keškobraní 2023. Jeho hlavním tématem bylo Valašsko a jeho historie, obyvatelstvo, zvyky, tradice a další oblasti života tohoto východomoravského regionu.
Valašsko je tradiční region v nejvýchodnější části Moravy, u hranic se Slovenskem. Prostírá se v hornaté a lesnaté oblasti na povodí Dřevnice, Vláry a horní Bečvy, na území okresu Vsetín, značné části okresu Zlín a případně (v závislosti na vymezení) i přilehlých částech okresů Kroměříž, Nový Jičín a Frýdek-Místek.
Valašsko je oblíbený region především kvůli svým četným kulturním památkám odkazujícím na středověký život na vesnici. Míra zachování tradic je tu vskutku obdivuhodná; od tradičních krojovaných průvodů až po pálení typické místní kořalky podle starodávných receptur nebo valašské koláče frgále.
Valašsko je národopisná oblast, ve které je stále živé nářečí, udržují se tradice, valašská kuchyně i lidová architektura.
Za jádro Valašska je považováno okolí Vsetína (Horní Vsacko), Rožnova pod Radhoštěm a Valašského Meziříčí.
Na území Valašska se nachází dvanáct měst. Jedním z nich je
Fryšták
Fryšták (německy Freistadt) je město v okrese Zlín ve Zlínském kraji, 7 km severně od Zlína, na okraji Hostýnských vrchů a na rozhraní Valašska a Hané. Žije zde přibližně 3 700 obyvatel.
Původní jméno města bylo Freistadt - "svobodné město". Při převodu jména do češtiny došlo k rozlišení dvou t na t - k (poprvé doloženo 1437). V němčině se od 17. do 20. století používala zdrobnělina Freistadtl (Freistädtl).
Fryšták je malé město s 3800 obyvateli a najdeme jej severním směrem od města Zlín a na rozhraní Hostýnských vrchů a Vizovické vrchoviny. K městu byly připojeny jako jeho místní části malé okolní obce a to Horní Ves, Dolní Ves a Vítová. Od severního okraje Fryštáku se zvedají zalesněné stráně Hostýnských vrchů a od jižního okraje se rozprostírají rozlehlé lesy Zlínské vrchoviny. Kolem západního okraje města protéká Fryštátský potok a na jeho toku je u jižního okraje Dolní Vsi vybudován malý rybník a jihovýchodně od něj vodní nádrž Fryšták. Tato vodní nádrž byla vystavěná v letech 1933 až 1938 jako zásobárna pitné vody a protipovodňová ochrana. Městem Fryšták protéká bezejmenný potok, jež v jižní části města ústí do Fryštátského potoka.
Městská památková zóna Fryšták
Město bylo založeno pravděpodobně ve 13. století, první písemná zmínka je z roku 1356. Území dnešního města bylo osídleno již mnohem dříve. Při archeologickém průzkumu tu byly nalezeny předměty z období pravěku, neolitu, eneolitu, části keramiky popelnicových lidí. Fryšták byl součástí lukoveckého panství. V druhé polovině 14. století se ve městě úspěšně rozvíjela řemesla a zakládaly se cechy. Město bylo v průběhu staletí několikrát poškozeno probíhajícími válkami či nepokoji. Největší škodu ovšem způsobil v roce 1841 požár, jež zničil většinu domů ve městě. Po tomto roce byl Fryšták zcela přestavěn. Na konci 19.století se ve městě začal úspěšně rozvíjet průmysl, zaměřený převážně na zpracování dřeva. Dominantou města je Kostel Svatého Mikuláše, jehož nejstarší gotická část je z 17. století. Dnešní barokní podoba kostela je po přestavbě v roce 1847. V sousedství kostela je barokní socha svatého Jana Nepomuckého a kamenný kříž pocházející z roku 1763. Městské náměstí zdobí budova zvaná Hrubá hospoda, postavená v 19. století. V roce 1995 bylo historické centrum města Fryšták vyhlášeno městskou památkovou zónou.
NEZAPOMEŇ SI Z LOGBOOKU OPSAT BONUSOVÉ ČÍSLO, BUDE SE TI HODIT !!!
Budeš k tomu potřebovat čtečku QR kódů.
Informace čerpány z https://www.turistika.cz
Tato keš a pravděpodobně i celá série bude na jaře 2025 archivována.