Sucho je přírodní jev způsobený nedostatkem vláhy, který následně vede k poklesu množství vody v různých částech hydrologického cyklu. Pokud množství využitelných vodních zdrojů není dostatečné pro uspokojení požadavků společnosti, hovoříme o nedostatku vody. Sucho i nedostatek vody mohou způsobit hospodářské ztráty v klíčových odvětvích využívajících vodu a zároveň mohou mít environmentální dopady na biologickou rozmanitost, jakost vody, zhoršování stavu vodních útvarů, úbytek mokřadů, erozi půdy, degradaci a dezertifikaci půdy.
Sucho se projevuje nedostatkem srážkové vody, podzemní vody anebo jejich kombinací. Důsledkem sucha dochází k odumírání rostlinstva v zasažené oblasti a k úhynu živočichů, či ke zhroucení celého ekosystému. Sucho může významně poškodit zemědělce, kteří vlivem nedostatku srážek v určitém časovém období nemají dostatek vody k zavlažování hospodářských rostlin.
Příčiny vzniku sucha lze rozdělit na přirozené (období sucha, El Niño) a antropogenní (odlesňování, eroze zemědělské půdy, regulace toku).
Mezi přirozené příčiny patří procesy v atmosféře. Dlouhodobé sucho je rovněž jedním z projevů změn klimatu. Suchým obdobím je například doba ledová. Například v Grónsku bylo v době ledové téměř pětkrát méně srážek tvořící ledovce než je v současnosti. Naopak 20. století bylo v Evropě nadprůměrně vlhké.
Příčiny sucha vyvolané zásahem člověka do krajiny mohou být na jak lokální, tak globální úrovni. Lokální mohou zahrnovat vysoušení jezer, odklonění řek, budování různých nádrží, hrází, přehrad, ale i offsetování provozů náročných na vodu (jeden z aktuálních problémů jsou například protesty indických rolníků proti továrnám na výrobu Coca-Coly, které mají velkou spotřebu vody (3 litry vody na každý litr jejich výrobku) a výrazně se podílejí na současném rapidním poklesu podzemních vod v zemi a navíc narušuje cyklus koloběhu vody tím, že své výrobky vyváží na odbytiště vzdálené tisíce kilometrů, zatímco voda používaná rolníky vždy zůstávala v krajině).
Antropogenní příčinou sucha na regionální úrovni je i nevhodné lesní a krajinné hospodářství, které ve svém účinku odvodňuje lesy, zemědělskou půdu, nadměrně reguluje okolí vodních toků. Voda rychleji odtéká po povrchu, nevsakuje se a snižuje se tím hladina spodní vody. Průmyslová a zemědělská činnost člověka v krajině nemusí být sice přímou a okamžitou příčinou sucha, ale pokud je tato činnost dlouhodobá, intenzívní a svými účinky překračuje trvalou udržitelnost obnovy prostředí, pak se naplno projeví důsledky této činnosti. Jedním z důsledků je dlouhodobý trend vysušování krajiny. Sucho má také přímou vazbu k opačnému extrému, čili náhlými, přívalovými dešti a povodněmi. Obojí je projevem ztráty přirozeného zadržování vody v půdě. Nízký stav vody v krajině dále ovlivňuje změnu biotopu, mění se zastoupení rostlin a stromů. Lokálně se sníží biodiverzita, zůstávají spíše rostliny více odolné proti výkyvům a proti obdobím sucha, přichází cizí invazivní rostlinné druhy, kterým sucho tolik nevadí a následuje řetěz událostí, vedoucí k postupné degradaci krajiny. Podle profesora Davida Storcha však neusychající vegetace s hlubokými kořeny jen více odčerpává vodu z krajiny, takže nahrazování smrků také není řešení. V hustších lesích dochází k větší konkurenci o vodu, a tak je les náchylnější.
Jako malý kluk jsem si hrával u pramene nedaleko cesty. Tehdá tu nebylo žádné sídliště, pouze jeden samotný dům uprostřed luk. Hlavně na jaře dával pramen mnoho vody a voda z něj v lese nad zatáčkou silnice vytvořila velikou tůňku. I dnes, když mám cestu okolo, k prameni zavítám. Žádná voda z něj už však dlouhé roky netekla. Možná z jara když je tání sněhové pokrývky. Pokud tedy nějaká je. Dost možná za zmizení vody stojí ona výstavba sídliště, kdo ví. Budu rád, když mi do logu napíšete, zda při vaší návštěvě zrovna studánka studánkovala či nikoliv. Můžeme se tak společně věnovat monitoringu sucha🙂