Zikmund Lucemburský
římsko - německý císař, český a uherský král
Tato keš je založena na počest Zikmunda Lucemburského, který ve Znojmě v roce 1437 zemřel.
Zikmund Lucemburský *14.února 1368 Norimberk ►9.prosince 1437 Znojmo, byl synem císaře Svaté říše Římské Karla IV. a jeho čtvrté manželky Alžběty Pomořanské, vnučce polského krále Kazimíra III. Velikého. Byl braniborský markrabě (od roku 1373), uherský král (od 31.3.1387), římský král (zvolen roku 1410 a znovu 21.7.1411, korunován 8.11.1414), slezský vévoda a lužický markrabě (od 1419), moravský markrabě (1419-1423), český král (korunován 28.7.1420, vládl v letech 1436-1437), lombardský král (od 1431) a římský císař (od1433).
Jeho první manželka byla Marie Uherská 1385-1395, zemřela při pádu z koně 17.5.1395, právě čekala dítě, možná dědice. Druhá manželka byla Barbora Cejlská 1390-11.7.1451 Mělník, římská císařovna, uherská a česká královna. Samotný obřad se konal v listopadu 1405. Barboře bylo 15 a Zikmundovi přes 40. Přes věkový rozdíl tvořili jeden z nejkrásnějších párů tehdejší Evropy. Roku 1409 se jim narodila dcera Alžběta. Alžběta byla jediný jejich potomek. Roku 1411 ji Zikmund zasnoubil se 14-ti letým Albrechtem Habsburským.
Zikmund byl vzdělaný, mluvil sedmi jazyky, byl velmi společenský a měl zálibu v rytířských turnajích. Byl jednou z vedoucích postav kostnického koncilu, který sice ukončil papežské schizma, ale také vedl k husitským válkám. Na svou dobu se dožil velmi vysokého věku, bez dvou měsíců 70 let. Zikmund pojmenovaný po svatém Zikmundovi, byl významný evropský politik vrcholného středověku, v Čechách však neoblíbený, kvůli Janu Husovi, na jehož smrti je mu připisován podíl. Zikmundovi se skutečně od mládí říkalo „liška ryšavá” ovšem kvůli jeho zrzavým vlasům, né prolhanosti. Jako římský král se Zikmund snažil o odstranění papežského schizmatu (trojpapežství). V květnu1410 zemřel papež Alexander V. Situace v církvi se nelíbila římskému králi Zikmundovi, který přiměl jednoho z papežů Jana XXIII., aby svolal nový koncil do Kostnice. Koncil roku 1414 rozhodl o abdikaci všech tří papežů a jako nového papeže 11.11.1417 zvolil Ottu Colonnu, který přijal jméno Martin V. Na jednání v Kostnici měl obhájit své učení Jan Hus, kterému na cestu vydal Zikmund ochranný glejt. Byl ale nařčen z kacířství a 6.července 1415 upálen. Po koncilu mělo křestanství jediného papeže.
Po Václavově smrti 1419 se stal Zikmund jediným dědicem českého království. Katolická šlechta ho očekávala se samozřejmosti, husitská šlechta s určitými obavami. Připravovaly se volební požadavky: přijímání kalicha a zabavení církevního majetku. Zikmunda podporovala jako příštího krále vdova po Václavovi IV. Žofie Bavorská, ta se ovšem sama uchýlila pod Zikmundovu ochranu. V březnu 1420 byla ve Vratislavi za jeho přítomnosti vyhlášena křížová výprava proti kacířským Čechám. Koncem května 1420 oblehl Zikmund s křižáckým vojskem Prahu. 14.července byl poražen na Vítkově a 2.listopadu pod Vyšehradem, nechal se ale korunovat českým králem. Na jaře 1421 se v Čáslavi sešel sněm, který ho jako krále odmítl, na Moravě, ve Slezsku a Lužici ho šlechta uznala. Po prohrané bitvě u Německého Brodu 8.ledna 1422 ze země odtáhl, snažil se ji příští léta získat kombinací diplomatického a vojenského nátlaku. Teprve v roce 1429 navázali husité kontakty se Zikmundem, jehož hodlali příjmout za krále, pokud by uznal jejich program. To ovšem byla pro světskou hlavu křestanstva nepřijatelná podmínka. Zikmund musel čekat celých 17 let po Václavově smrti, než byl v českých zemích přijat jako král. Zikmundovi se vyčítá, že se sice nechal korunovat českým králem už 28.července 1420, v Čechách ale fakticky nevládl a věnoval se mnohem víc svým zájmům v Uhrách a Německu. Ostatně Madaři považují jeho vládu (1387-1437) za jedno z nejvýznamějších období svých dějin. Dokázal totiž z nesourodého slepence zemí patřící pod Svatoštěpánskou korunu vykřesat fungující a prosperující stát a navíc udržel Osmany v uctivé vzdálenosti.
Od září 1437 se zhoršoval panovníkův zdravotní stav. Nemohl chodit, a proto musel být nošen na nosítkách. Ráno 11. listopadu 1437 opustil Prahu a zamířil do milovaného Uherského království. Do Telče dorazil 18.listopadu, byl převážen na nosítkách mezi dvěma koňmi a vypadal víc mrtvý než živý. Přesto byl stále při smyslech. Na začátku prosince dorazil do Znojma a věděl, že je jeho životní cesta u konce. Nejprve nechal zatknout svou manželku Barboru, která v té době vyjednávala s polskou stranou o sňatku své vnučky Anny s polským králem Vladislavem III.Jagelonským, který se pak měl místo Albrechta Habsburského, kterého určil Zikmund za svého nástupce, stát uherským králem. Zemřel 9.prosince 1437 na znojemském hradě. Jeho smrtí vymřeli u nás vládnoucí Lucemburkové po meči. Po jeho smrti jej nechal Albrecht Habsburský odvést do Velkého Varadína (Oradea v dnešním Rumunsku), kde chtěl být Zikmund pohřben. Byl pohřben v tamním biskupském chrámu vedle své první manželky Marie. Bohužel varadínská středověká katedrála byla zničena Turky a na jejím místě vybudována pevnost. V roce 1755 byla v pevnosti budována studna a při té příležitosti byl zcela náhodou otevřen i Zikmundův hrob. Zikmundovi ostatky se později ztratily. Po Zikmundově smrti se opravdu stal jeho nástupcem Albrecht Habsburský, jemuž se podařilo během půl roku získat korunu uherskou, říšskou i českou. Ale to je už jiný příběh....
zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Zikmund_Lucembursky
http://www.stavitele-katedral.cz/zikmund-lucembursky-1368-1437-zivot-cisare-uherskeho-a-ceskeho-krale-zikmunda-lucemburskeho-12-cast-smrt-a-pohreb-1437/
Jak na keš:
Výchozí souřadnice Vás přivedou na místo, kde Zikmund podle legendy spadl z koně a umřel zde. Teď je na místě historický kámen.
Od 15.5.2023 změna výpočtu finálních souřadnic!!!
V místě původních finálních souřadnic je nově vybudován elektrický ohradník pro ovce a kozy.
Způsob výpočtu finálních souřadnic i nápověda jsou stejné.
Finální souřadnice získáte vyluštěním následují šifry.
N48°51. F7 G3 H1 E2 D8 F6 E2 E5 D6 C2 B6 A7
E016°02. F3 D3 C4 H7 A1 D6 F3 B6 E1
Na prvních 10 nálezců čekají tématická CWG. Poté je měňte, prosím, kus za kus.
· děkuji revírníkovi za publikaci keše.
· děkuji za provedení betatestu, který ochotně provedl ruslem, díky Zdeno.