Filipojakubská noc na Chodovské tvrzi
KDY: 30.4.2023 v 17:00 (zdržíme se minimálně do 18:00)
KDE: na výchozích souřadnicích eventu, kde se nachází veřejné ohniště
Pálení čarodějnic, nebo také Filipojakubská noc, je poslední noc z 30. dubna na 1. května. Filipojakubská noc je opředena řadou rituálů a symboliky už od pohanských dob. Její kořeny sahají do keltského svátku Beltain, který se slaví mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Beltain byl radostným svátkem, kterým začínalo teplejší období v roce. Keltové tento den zapalovali nový oheň – symbol síly, energie, života a Slunce. Oheň měl také vše ochránit a očistit.
Od středověku lidé věřili, že existují dny, kdy mají zlé síly větší moc než jindy. Báli se ďábelského zla zasílaného na zem v podobě čarodějnic. Od 15. století vládl Evropou panický strach z čarodějnic a uhranutí. I vysoce vzdělaní lidé o čarodějných silách nepochybovali. Církev vedla tzv. čarodějnické procesy, při kterých zahynulo mnoho nevinných lidí. Z čarodějnictví byli obviňováni lidi, kteří kritizovali církevní dogmata, chování představitelů církve nebo řekli něco v nevhodnou dobu. Označení z čarodějnictví bylo snadné. Odsouzené ženy a muži byli mučeni tak, aby mučení nenechalo viditelné stopy na těle, a pokud se “čarodějnictví” prokázalo, byli upáleni. Čarodějnické procesy ukončila až Marie Terezie v druhé polovině 18. století.
Lidé na ochranu před čarodějnicemi používali různé praktiky celoročně, obzvláště před Filipojakubskou nocí a ještě následující den, např. uklízeli, pálili smetí, zapalovali ohně, práskali bičem, pískali,.. Věřili, že se čarodějnice bojí svěcené vody, svěcených větviček, hluku a zaříkávání, kde jmenovali svaté. Před čarodějnicemi se také bránili kreslením kruhů na vrata. Věřili tomu, že o filipojakubské noci čarodějnice létají na košťatech a slétávají se na kopcích, kde vykonávají nečisté praktiky a rituály.
