Na tyto Velikonoční svátky tu pro vás mám krátkou, 4 kilometrovou procházku. Začínáme zde, na Zelený čtvrtek.
Tento den byl dnem odpuštění. Rodiny vstávaly brzy ráno a modlily se a všichni se omyli rosou, která bránila onemocnění šíje a dalším nemocem. Smetí pak odneslo na křižovatku cest, aby se nedržely v domech blechy. Aby stavení opustil hmyz a myši, zvonilo se paličkou o hmoždíř. Hospodyně také zametaly dům, ještě než vyšlo slunce. Pokud se chtěli lidé zbavit hmyzu a myší, zvonili paličkou o hmoždíř. Hospodáři zase zasévali v tento den hrách a len, aby jim dobře prospívaly. Na Zelený čtvrtek utichaly zvony - "odlétaly do Říma". Znovu se rozeznívaly na Bílou sobotu. Místo zvonů se však ozývaly ve vsích dřevěné řehtačky a klapačky - "klapání". V odpoledních hodinách se scházeli chlapci a dívky a říkali říkanky o Jidášovi. Dodneška se právě tento den objevuje na pultech pečivo - "jidáše", které se i dříve podávalo namazané medem. Tento den byl významný především pro hříšníky, kteří byli přijímání zpět mezi věřící. Suché větve církevního stromu, které představovaly hříšníky, se poté opět zazelenaly.
Zelený čtvrtek je součástí Svatého týdne a Velikonočního tridua, jedná se o tři nejdůležitější dny Velikonoc. Jeho název vznikl zkomolením německého názvu "Greindonnerstag", což znamená Lekavý čtvrtek. Z Greindonnerstagu se stal však "Gründonnerstag", tedy zelený, proto právě Zelený čtvrtek.
Pro ty, kdo to dočetli až sem... V případě nálezu kdykoliv na jiný Zelený čtvrtek si můžete zapsat nález jako FTF v režimu FTF friendly.