Na tyto Velikonoční svátky tu pro vás mám krátkou, 4 kilometrovou procházku. Blížíme se do finále, a to na Boží hod Velikonoční.
Název Velikonoce pochází z Velké noci. V noci ze soboty na neděli došlo k zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Neděle po Bílé sobotě je začátkem velikonočního období. Boží hod velikonoční nebo taky Slavnost Zmrtvýchvstání Páně je největší slavností křesťanského církevního roku. Slaví se Ježíšovo vítězství nad smrtí a vykoupení celého lidstva. Neděli předchází Velikonoční vigilie. Bohoslužba začíná v sobotu po západu slunce, světí se velikonoční ohně. Věřící na Velikonoční neděli chodí do kostela, kde se slaví mše svaté. V kostelech hoří svíce, které byly zapáleny právě o noční vigilii. Velikonoční neděle by měla být dnem velkých oslav, mnoho rodin si proto dává záležet na bohatém slavnostním obědu.
V tento den se v kostele světí velikonoční pokrmy, jako jsou beránek, mazanec, v minulosti i chléb, vejce a víno. Obléct byste si měli nové oblečení jako znamení nového života. Mezi nejstarší obřadní pečivo patřil mazanec, v předkřesťanských dobách v něm viděli staří Slované symbol slunce, křesťané v něm vidí Boží dar. Stejně jako u bochníku chleba jej proto nahoře jej před pečením vždy nařízli do tvaru kříže, aby jim připomínal smrt Ježíše Krista.
Prostor se ovšem našel také na zábavu a světské radovánky. Pořádala se nejen ochotnická divadelní představení na motivy života Kristova, ale i tancovačky, kde se všichni radovali z konce půstu a přicházejícího jara.
